Buňky novorozenců pomáhají lidem, jimž selhala imunita, říká šéfka Nanopharmy Berezkinová

Na začátku lidé z malé liberecké firmy Nanopharma ani netušili, co je to brzlík a kde ho v těle hledat. Teď ale mají díky nim nemocní lidé po transplantacích nebo se selháním imunity velkou šanci, že nezemřou na banální infekci. Po šesti letech vývoje se české firmě, která má pouhých 10 zaměstnanců, podařilo vytvořit umělý brzlík z nanovláken, uvádí ředitelka Liliana Berezkinová.

HN: Jak jste se k práci na umělém brzlíku dostali?

Oslovily nás samy univerzity, které se věnují regeneraci brzlíku. Jejich idea byla, že by se k regeneraci tohoto poměrně neznámého orgánu využila nanovlákna. My jsme tenkrát ani nevěděli, co je to brzlík. Nadchl nás ale fakt, že jde o silné konsorcium, kde jsou zastoupeni jak vědci, tak lékaři. A také to, že můžeme poměrně rychle převést do klinické praxe naše materiály do té doby takto nevyužívané.

HN: Jak dlouho jste na tom pracovali?

Sešli jsme se v roce 2012 a projekt jsme dávali dohromady téměř rok. Samotné práce začaly v roce 2013 a skončíme teď na podzim.

HN: Jaký je tedy výsledek?

Pro nás coby pro firmu je to možná malinko méně uspokojivé, protože naší ambicí je dostat se co nejrychleji do výroby. Z pohledu vědců, jimž jde spíš o publikace, je to ovšem obří úspěch. Jejich očekávání byla dokonce překonána. Na počátku se totiž vůbec nevědělo, jestli regenerace brzlíku může za pomoci nanovláken fungovat. Záhy se potvrdilo, že to jde.

HN: Takže jak to funguje?

Vytvořili jsme nosiče z nanovláken, které jsme začali obohacovat o další komponenty jako hydrogely či růstové faktory. A podařilo se, takže z fáze základního výzkumu jsme se posunuli do fáze preklinického testování. To znamená, že se brzlík bude testovat místo v laboratoři na zvířatech a nevylučujeme, že se vyskytnou i testy na vážně nemocných lidech, protože hlavním partnerem je newyorský Memorial Sloan Kettering Cancer Center. Pracoviště experimentální medicíny, kde pacienti trpící rakovinou dostávají pionýrské terapie, které běžní pacienti dostat nemohou. Půjde o lidi, u nichž běžná léčba selhala.

HN: Kolik to celé stálo?

Naše investice byla zhruba šest milionů a dostali jsme dotaci 19 milionů korun. Teď se budeme ucházet o další evropské peníze, aby mohlo brzy dojít k výrobě brzlíku.

HN: Co na tom všem bylo nejtěžší?

Těch příliš mnoho neznámých na začátku. Jde přece jen o světově unikátní projekt, jaký ještě nikdo nezkusil. Vstupních informací bylo málo a vstupovali jsme na zcela neprobádané území. Nevěděli jsme, jak se buňky chovají. Navíc nás zaskočila složitá logistika, protože pracujeme s lidskými buňkami ze zemřelých novorozenců a dostat je do Česka bylo náročné.