Minimální úrokové sazby a celková ekonomická nejistota nutí k zamyšlení, jaké alternativní možnosti investování k termínovaným vkladům, spořicím účtům, investičním fondům či přímým investicím do akcií i obligací je možné v současnosti využít. Jednou z variant je investování do zlata či stříbra. Reklamní upoutávky na internetu i v denním tisku nás lákají a hlásají, že právě teď je pro tyto investice ta správná doba. Jsou ale tyto investice výhodné? Odpověď na tuto otázku není vůbec jednoduchá, konečně jako je tomu i u jiných investičních příležitostí.
Zlato představovalo od nepaměti uchování hodnoty především proti negativnímu vývoji v ekonomice, proti hyperinflaci, pro případ válečných konfliktů atd. Lze tedy velmi obecně uvést, že čím hůře si společnost a zejména ekonomika povede, tím výhodnější držba zlata je. Zlato se i z tohoto důvodu nehodí pro krátkodobé zhodnocení peněz, nenese totiž žádný úrok, ale spíše jako investice dlouhodobá a zajišťovací pro případ krizí, vysoké inflace a podobně. Důvodem nevhodnosti této investice ke krátkodobému zhodnocení peněz je mimo jiné i skutečnost, že pokud nakupujeme investiční zlato a chtěli bychom ho obratem prodat, ztrácíme velikost marže prodejců, která se pohybuje zhruba na úrovni dvou až deseti procent podle objemu obchodu. K tomu, abychom tedy vydělali, musí zhodnocení přesáhnout právě úroveň této marže.
Ještě horší je situace v případě stříbra, neboť zde kromě marže musíme počítat s nákupní DPH ve výši 21 procent, takže pro případné zhodnocení musíme překonat nejen marži, ale také právě i daň z přidané hodnoty, která se při zpětném odkupu nevrací. Výhodou je naopak průmyslové využití stříbra, a jeho nedostatek by se tak v budoucnosti mohl projevit v podobě výraznějšího nárůstu ceny, než by tomu mohlo být v případě zlata.
Abychom si dokázali představit volatilitu vývoje cen zlata a stříbra, můžeme uvést několik statistických dat. V roce 2001 kolísala cena zlata okolo 270 dolarů za troyskou unci, v roce 2011 pak cena zlata dosáhla svého vrcholu na úrovni okolo 1900 dolarů, přičemž nyní se cena pohybuje okolo 1250 dolarů za troyskou unci. Hodnota stříbra se měnila méně a dosáhla svého vrcholu rovněž v roce 2011, kdy se pohybovala na úrovni 48 dolarů za troyskou unci, zatímco dnes je to zhruba 17 dolarů. V roce 2005 byla cena stříbra na úrovni zhruba osmi dolarů za troyskou unci, to znamená, že za posledních deset let se zvedla více než dvojnásobně.
Na cenu zlata a stříbra z pohledu českého investora bude mít vliv vývoj kurzu dolaru vůči české koruně i celkový vývoj dolaru jako takového. Budoucí vývoj ceny zlata i stříbra mohou ovlivnit stále se tenčící zásoby těchto kovů a rovněž i jejich těžební náklady, které jsou velmi proměnlivé a mohou dosahovat včetně nákladů nepřímých úrovně například 1000 dolarů za troyskou unci.
Teoreticky by to mělo znamenat, že pod tuto hodnotu by cena zlata neměla poklesnout, avšak pozor, je třeba vzít rovněž do úvahy, že nová těžba zlata se podílí na obchodování jen asi ze 60 procent, zbytek představuje jeho recyklace.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist