Letní slavnosti uvedou baroko lehké jako vánek, přinesou hudbu od dvora francouzských králů

Hudba od dvora francouzských králů bude tři týdny znít českou metropolí. Dnes začínají Letní slavnosti staré hudby, festival letos zaměřený na francouzské baroko. Již podruhé na něm český hudební a taneční soubor Collegium Marianum spolupracuje s francouzským Centre de musique baroque de Versailles.

"Hudbu z Versailles jsme si jako téma vybrali před pěti roky, ještě než jsme s versaillským centrem začali spolupracovat," vysvětluje výkonná ředitelka festivalu Josefína Matyášová. "Nesmírně nám pomáhají s výběrem hudby, sháněním partitur, oslovováním umělců a poskytováním podkladů k tomu, aby byl každý koncert co nejpropracovanější," říká.

Významné je už samotné partnerství − centrum ve Versailles spolupracuje jen s vybranými soubory či pořadateli, kteří se zaměřují na hudbu ze dvora krále Slunce, jak se Ludvíkovi XIV. přezdívalo, či jeho nástupců. Takových institucí mnoho není: častěji se barokní přehlídky zaměřují na odkaz německého skladatele Bacha či italského rodáka Vivaldiho.

Francouzské baroko je oproti nim náročnější na interpretaci. "Mělo by znít lehce jako vánek, vzdušně a přirozeně," popisuje Matyášová, která je sama houslistkou. "Francouzské baroko vyžaduje jinou techniku hry smyčcem, jinak pracuje s diminucemi," popisuje v narážce na rytmické krácení not, jehož důsledkem bývají zdobné, hbité pasáže.

Pro laiky i posluchače s hudebním vzděláním bude zážitkem z Letních slavností staré hudby možnost slyšet tehdejší hudbu hranou na unikátní kopie historických nástrojů, které se ve Versailles používaly − velmi zjednodušeně řečeno předchůdce dnešních houslí, viol či violoncell, jimž jsou podobné laděním.

Tyto nástroje budou k vidění už na dnešním zahajovacím koncertu v pražském kostelu sv. Šimona i Judy, stejně jako na tom závěrečném 7. srpna v Rudolfinu.

Dnes je na programu hudba složená pro Královskou kapli, kterou ve Versailles nechal vystavět zakladatel zámku Ludvík XIV. Osobně dohlížel nejen na stavbu, ale též akustiku kaple.

Středobodem koncertu budou takzvaná Velká moteta od Michela-Richarda de Lalanda: zazní v novodobé světové premiéře a provedou je tři ansámbly − sbor Centra barokní hudby ve Versailles, rozšířený orchestr Collegium Marianum a čtveřice významných pěvců. Dirigovat bude odborník na sborovou hudbu Olivier Schneebeli.

"Mým úkolem bude sjednotit pět sborových částí a dostát tak velké francouzské tradici. Jde o pečlivé, složité dílo, které při správném provedení vytváří jedinečnou barvu zvuku," popisuje Schneebeli a zdůrazňuje, že v Praze hudebníci z Versailles vystoupí poprvé.

Závěrečný koncert festivalu nazvaný Slavnost pro krále Slunce pak bude dirigovat významný barokní houslista Patrick Cohën-Akenine. Orchestr Collegium Marianum zahraje árie a suity z oper tří francouzských autorů. "Ta hudba je nesmírně působivá a silná, jde z ní velká síla. Není náhoda, že vydržela tolik století," poznamenává belgická sopranistka Jodie Devosová.

Při tomto koncertu hudebníci zahrají na kopie smyčcových nástrojů z původního versaillského orchestru zvaného 24 králových houslí. Do dnešní doby se nedochovaly, proto musely být postaveny znovu.

Na konkrétní nástroje se zaměří ještě dva koncerty. Příští pondělí 17. července ve Strahovském klášteře to bude viola da gamba, která se drží mezi koleny nebo na klíně a při níž hudebníci používají speciální smyčec. Na programu budou skladby autorů Marina Maraise a Antoina Forquerayho, jejichž dobová tvorba byla popisována jako dva naprosté protipóly − andělská a ďábelská.

A příští čtvrtek 20. července v Břevnovském klášteře vystoupí cembalista Jean Rondeau, jenž se před pěti lety stal laureátem Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro. Tentokrát představí průřez z díla tří generací dvorních cembalistů Ludvíka XIV.