V Plzni se chystá texaský masakr bluesovou silou, přijíždějí vousáči ZZ Top

Když si před dvěma roky kytarista skupiny ZZ Top Billy Gibbons nadělil ke svým sedmdesátinám první sólové album Perfectamundo, fanoušci se obávali, že jedna z nejpopulárnějších světových kapel tím po pětačtyřiceti letech končí. Opak je pravdou, pověstné boogie trio znovu vyrazilo do světa a mezi dvěma německými koncerty vystoupí pozítří v Plzni.

O vzniku ZZ Top se vypráví několik legend. Jisté je, že k němu došlo 20. června 1969 v Houstonu a že to bylo na troskách kapely Moving Sidewalks, již tehdy obdivoval a chválil sám Jimi Hendrix. Zrodila se v prostředí "nejbluesovějšího amerického státu 60. let".

Z Texasu pocházela Janis Joplinová, bratři Johnny a Edgar Winterové, Jimmie Vaughan a řada černošských kytarových virtuosů v čele s Albertem Collinsem. Z lásky k mistrům černého blues vzniklo i jméno kapely − mělo být poctou bluesmanům Z. Z. Hillovi a B. B. Kingovi.

Název Z. Z. King se ale trojici nelíbil, zněl až příliš epigonsky. A tak se muzikanti rozhodli pro upravené ZZ Top. Kromě oněch dvou klasiků se na začátcích ZZ Top podepsali hlavně bluesmani John Lee Hooker a Lightnin' Hopkins − další texaský rodák −, dále tehdejší britské bluesbandy a klasický rock'n'roll.

Po půl roce a několika personálních změnách se složení tria ustálilo v podobě, která platí dodnes. Vedle Gibbonse je členem kapely ještě basista Dusty Hill a bubeník Frank Beard. Už v lednu 1970 podepsalo nové trio smlouvu s gramofonovou společností London a přesně o rok později vydalo první album.

Slávu jim přinesla třetí deska Tres Hombres s velkým hitem La Grange, v textu připomínajícím pověstný nevěstinec ve stejnojmenném texaském městě. Touto písní začala dvacetiletá šňůra hitů, která vyvrcholila v roce 1983 albem Eliminator, z nějž se dostalo na přední příčky amerického žebříčku pět písní. Jen v USA se ho prodalo přes deset milionů kusů.

V té době už byli ZZ Top populární po celém světě. Pomohla jim k tomu právě se rozvíjející MTV, jež zhusta hrála jejich atraktivní a nápadité videoklipy. Ta také zpropagovala dva jejich nejúspěšnější songy, pomalou píseň Rough Boy a pozdější předělávku hitu Elvise Presleyho Viva Las Vegas.

Z jejich provedení vychází rovněž česká verze, jedna z posledních písní, které natočil Michal Tučný.

ZZ Top mají pověst konzistentní kapely. Nikdy nehráli nic jiného než řízné boogie a blues. Přesto se jich veřejnost nikdy nepřesytila a všech jejich patnáct studiových desek se stalo bestsellery. A co víc, jejich nejstarší alba se dobře prodávají i dnes. ZZ Top se ve svém úzkém zaměření odjakživa dokázali proměňovat.

První desky v sobě ještě mají ducha psychedelie hippiesovské kultury, pak přišlo puristické období, éra experimentů se syntezátory v 80. letech, inspirace grungeovou hudbou na začátku let 90. a úplně nový zvuk s podladěnými kytarami v zatím poslední fázi. Všechno vždy dotaženo do dokonalé úhlednosti.

Velkou popularitu získali ZZ Top i díky své rozsáhlé koncertní činnosti. Vystupují často a rádi. Jsou mistry stadionového rocku. Jen málokterá skupina dokáže tak rozpumpovat dvacetitisícové publikum.

Nebojí se vizuálních efektů, ale jsou v nich uměření. Podstatou vystoupení musí vždycky zůstat hudba a osobní kouzlo všech tří muzikantů.

Hudba ale není jediným rysem, který dělá ZZ Top nezapomenutelnými. Skupina si od počátku drží nenapodobitelnou stylizaci.

Dlouhé bílé plnovousy, černé brýle, luxusní obleky, klobouky, krásné ženy a stará luxusní auta patří ke kapele stejně jako její zvuk. A k tomu také hrdost na rodný Texas, starosvětská slušnost a vyhýbání se světu celebrit a bulvárního tisku.

Kapela dává svůj svéráz najevo. Žije si po svém, ať se ve světě děje, co chce. Je pověstná citem pro humor a dvojsmysly, v nichž ráda naznačuje, že není třeba brát život až moc vážně. A chybět nesmí ani česká perlička.

Billy Gibbons je velkým obdivovatelem Václava Havla. Dal to najevo v řadě interview v 90. letech a jako velkou poctu přijal pozvání, aby 19. listopadu 2014 vystoupil v americkém Kongresu při slavnostním odhalení Havlovy busty. Samozřejmě v černých brýlích a s kloboukem.