Král severu přijel za královnou draků. Hlavní roli v seriálu Hra o trůny přebírají ženy

Začátky předešlých řad seriálu Hra o trůny trpěly pomalým rozjezdem a připomínáním, jak jsou rozestavěny jednotlivé frakce. Letošní, sedmá řada však byla z obvyklých deseti dílů zkrácena na sedm.

Po tom třetím, který předevčírem odvysílala také česká HBO, již lze zhodnotit, kam seriál spěje. A také jak se scenáristům podařilo vypořádat se situací, kdy autor předlohy George R. R. Martin stále nedopsal dvě závěrečné knihy. Tvůrci adaptace jsou nyní odkázáni pouze na svou fantazii a rámcovou představu, kam Martin příběh a hrdiny dovede.

Na vlnách, které se rozbíjejí o skaliska Dračího kamene, ve třetím dílu Jon Sníh připlouvá za Daenerys Targaryen. Po dvaašedesáti epizodách dochází k nejočekávanějšímu setkání seriálu, jak naznačuje už název knižní předlohy Píseň ledu a ohně. A král severu právě přijel za královnou draků.

Sever je jedním ze Sedmi království, jež si nárokuje právě Daenerys, a Jon před ní odmítne pokleknout. Místo písně tak na pozadí dialogů slyšíme spíše mrazivé ticho. Skřeta Tyriona, nyní v roli pobočníka královny Daenerys, čeká těžká práce na obou stranách, aby nedůvěru a nabubřelost překoval v alianci.

Po chaosu posledních řad letošní Hra o trůny startuje s jasně rozdanými kartami. Závěr šesté série pro sebe ukradla Cersei opulentní odplatou, která výrazně snížila počet vedlejších postav. V hlavním městě království se tak vše soustředí už jen na ni. Odplata si ale vyžádala i oběť v podobě Cerseiina posledního žijícího dítěte, což její motivaci posunulo do psychopatické roviny. Nyní je ochotna obětovat cokoliv. Je jí jedno, za jakou cenu bude vládnout.

Právě to Cersei odlišuje od Daenerys i Jona Sněha. Ten dělá vše pro sjednocení proti zlu ze severu. Je mu jedno, kdo bude nakonec vládnout. Je nechtěným hrdinou, který nemá čas na hru o trůny, přesto je nucen ji hrát. Daenerys si pak díky radám skřeta Tyriona uvědomuje, že vše nemůže dobýt silou. Oba hledí do budoucnosti.

Tragickou postavou seriálu se stává Cerseiino dvojče Jaime. V knižní předloze nejednoznačný hrdina, jenž dovede vidět Cersei z odstupu, je v televizní adaptaci pouhou loutkou. Stejně jako ostatní stoupenci královny Cersei. Její moc už stojí pouze na strachu. Všechny oponenty odstranila a nikdo se nesnaží revoltovat. S Cersei už hru o trůny nikdo nechce hrát.

Naopak svou cestu konečně našla Arya. Předznamenala ji úvodní scéna nové řady v podobě smrtelné hostiny pro rod, jenž povraždil její matku a bratra. Arya stále cítí volání domova a rodiny, avšak uvědomuje si, že do starého života už není návratu. Na seznamu pomsty má stále neodškrtnutá jména.

Po třech dílech se potvrzuje, že v nové řadě seriálu budou hlavní roli hrát ženy. Cersei, Sansa, Daenerys: tři dcery, které nikdy neměly vládnout. Tři ženy, na ostatcích jejichž důstojnosti a bolesti stojí nyní celé Západozemí. Paradox je dohnaný do extrému ve scéně, kde královna Daenerys plánuje dobytí království. Třem ženám tu sekundují tři eunuši a jeden trpaslík.

Je to právě eunuch Šedý červ, jenž se postaral o dosud největší mediální rozruch současné řady. Jako by každá řada Hry o trůny musela mít kontroverzní sexuální scénu. Tentokrát lze tvůrcům poděkovat, že byla citlivá a předcházelo jí největší vyznání lásky v historii seriálu.

Celou ženskou linku Hry o trůny podtrhuje desetiletá seveřanka Lyanna, když zpraží staré lordy, kteří nechtějí nechat ženy a dívky bojovat.

Proslov připomíná královu adoptivní dceru Éowyn z Pána prstenů: ta však jela do bitvy ještě skrytě jako muž, kdežto Lyanna už otevřeně bojuje za ženy. "Jsem možná malá, jsem dívka, ale jsem seveřanka jako ty, můj lorde. A nepotřebuji tvé svolení sever bránit," říká.

Sedmé, předposlední řadě Hry o trůny prospělo zkrácení. Spolu s opuštěním východního kontinentu i ledových pustin za Zdí se nyní všechny dějové linky odehrávají v Západozemí. Tempu a přehlednosti to velmi svědčí. Divácký zážitek je větší než v začátcích předchozích řad, které trpěly spletitostí a roztěkaností.

Problémem se však čím dál víc stává absence literární předlohy. Scenáristé vědí, kam má příběh dospět a jak hlavní postavy dopadnou. Jenže za cílem se ženou bezhlavě.

Ve snaze najít správnou cestu autoři místy selhávají a dopouštějí se nelogičností či přílišných zkratek, které komplexnímu příběhu škodí. Příkladem budiž nevěrohodné přepadení a zneškodnění Daenerysiny námořní síly nebo prozatímní úplné ponechání draků stranou děje. Může však jít jen o výtku fanoušků, kteří zoufale čekají na dopsání knižní předlohy.

Jak říká Jim Broadbent v roli arcimistra Citadely, "každá zima, která přišla, nakonec skončila". Soudě dle ohlasů na sociálních sítích v těchto slovech nacházejí útěchu jak fanoušci Hry o trůny, tak odpůrci vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa.