Svérázný anglický zpěvák Robbie Williams v sobotu na letišti v pražských Letňanech předvedl efekty překypující podívanou, dle jeho loňského alba příznačně nazvanou Těžce zábavná show (Heavy Entertainment Show). Její postmoderní, často sebeironický styl vystihuje název poslední písně dvouhodinového večera: My Way, volně přeloženo: Po mém.

Nešlo v první řadě o muziku. V duchu anglické kabaretní a takzvané musichallové tradice Williams pro zhruba třicetitisícový dav vymyslel vystoupení, které má blíž k televiznímu programu Na stojáka než k obvyklým turné popových hvězd.

Byl především bavičem: vtipným moderátorem, výborným vypravěčem historek, inscenátorem překvapivých okamžiků a teprve pak zpěvákem.

"Těžce zábavná show" začala parodií na anglickou hymnu. Ta showmana z čtvrtmilionového anglického města Stoke-On-Trent oslavuje jako lasvegaskou hvězdu, která je slavná po celém světě s výjimkou USA a právě se vrací z protialkoholního léčení, aby znovu pobavila diváky.

To, co následovalo, připomínalo sérii videoklipů: každá píseň měla originální pojetí vztahující se k jejímu obsahu. Občas Williams z původních klipů přímo vycházel. Například poctu svému vzoru Georgi Michaelovi, jeho převzatou skladbu Freedom 90, pojal v duchu Michaelova videoklipu se slavnými modelkami.

Vynikající, do detailů dotažená režie koncertu se projevila také na obou velkých bočních projekcích. V živých záběrech i dotáčkách pracovala s prudkými střihy, typickými pro klipovou kulturu zvláště v devadesátých letech minulého století, čímž vznikal dojem, že koncert se neustále valí vpřed.

Velkolepé závěrečné záběry z hloubi pódia, ukazující osamoceného Williamse před davem diváků, zůstanou dlouho v paměti.

Na rozdíl od jiných popových hvězd Williams nestřídal obleky. Po pódiu se pohyboval v neurčitém šatu, jenž připomínal skotský kilt, dávnou havířskou kutnu nebo nějaký středověký oděv. Značně tím přispěl k celkovému excentrickému dojmu.

Oblekem ještě zdůraznil neustále podstrkovanou ironickou stránku vystoupení. Williams si dělal legraci ze sebe, z diváků i showbyznysu.

Člověk z jeho koncertu neodcházel s pocitem, že se ztotožnil s umělcovými pocity, že by si řekl: "To bylo krásné a dojímavé." Spíš měl mírný odstup a pocit nejistoty, co se mu hudebník snaží říct.

Možná právě proto se Williamsovi nedaří na americkém trhu: jeho provokativní humor unese Evropa, avšak Američanům je trochu cizí.

Koho tedy Robbie Williams na pódiu představoval? Už dávno není poživačnou popovou hvězdou s předstíranou nejistou sexuální orientací jako v 90. letech. Třiačtyřicetiletý Williams dospěl do středního věku, má rád svou rodinu a také se jí rád chlubí.

V Praze vyprávěl historky o vlastních dětech, s manželkou si zazpíval sinatrovský rodinný song Somethin' Stupid a v hitu Neila Diamonda ze začátku 70. let Sweet Caroline na pódium uvedl otce. Ten byl prý v mládí také bavičem, byť okresního formátu.

Smyslem pro rodinnou komiku a rolí potrhlého táty Williams chvílemi připomínal Ozzyho Osbourna. A nejen tím. Každou chvíli, která zaváněla romantikou, zpěvák narušil nějakou vulgaritou.

Podobně jako Osbourne hned zkraje koncertu vystrčil na publikum zadek a slovo "fucking" v jeho promluvách rotovalo častěji než spojka "and".

V roli "burana z Hollywoodu" nicméně suverénně odzpíval takřka všechny své hity z přelomu devadesátých a nultých let včetně notoricky známých písní Millenium, Rock DJ, Feel nebo Angels z roku 1997, za níž se mimochodem táhne pověst už léta nejžádanější písně v britských krematoriích.

Publikum také ocenilo poslední singly Love My Life a výtečně animované Party Like a Russian. Z kritikou vyzdvihovaných alb, na nichž Williams zpíval staré swingové evergreeny, se v programu objevila jediná píseň − klasický hit Caba Callowaye z roku 1931 zvaný Minnie The Moocher. Trochu z programu trčel, ale publikum si s Williamsem s chutí zascatovalo.

V Evropě je Robbie Williams takový pojem, že si může dovolit i luxusní předkapelu, tedy britské Erasure. Sice jsou už poněkud za zenitem, na kontě však mají tolik hitů, že návštěvníky dokázali skvěle naladit před hlavní show. Až na dvě úděsné tančící ženy byli bonusem, který stál za to. Jako ostatně celý večer.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist