Polský byznys si stěžuje na diskriminaci v EU. I proto podporuje vládu konzervativců

Od našeho zpravodaje z Polska - Několik chlapíků stojí u červenobílomodrého transparentu s nápisem www.petycjaEU.pl. Musí kolem nich projít všechny čtyři tisíce účastníků Ekonomického fóra v jihopolské Krynici, tradiční konference polské politiky a byznysu. Mladí muži mají za úkol přitáhnout pozornost k problému, o němž politici i byznysmeni na letošním fóru často hovoří: jak dosáhnout toho, aby západní členské státy unie braly Polsko a další východní členy jako sobě rovné.

Petice, kterou nabízejí k podpisu, žádá, aby Evropská komise konečně po pěti letech začala řešit stížnost polského výrobce oken Fakro z nedalekého Nového Sacze na nekalé praktiky jeho dánského a v Evropě známějšího konkurenta Velux. Nedávná iniciativa francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, která má směřovat k omezení možností zemí EU vysílat pracovníky do jiných členských států, je zvláště v Polsku brána jako další signál, že staří členové unie neberou ty nové vážně a jen je využívají jako zdroj levné pracovní síly nebo zisků.

"My také nediskriminujeme západní investory. Chceme dodržování jedné ze čtyř základních svobod Evropské unie a nabízet naše služby po celé unii," zopakoval v Krynici polský vicepremiér a ministr rozvoje Mateusz Morawiecki. "Chceme požádat naše partnery, aby nám dali šanci na rychlejší rozvoj."

Polsko má nejvíce vyslaných pracovníků v jiných zemích EU, kteří konkurují především nižší cenou. Zároveň dva roky vládnoucí konzervativní kabinet prosazuje takovou ekonomickou politiku, která povede ke zvýšení příjmů Poláků. Tedy aby v zemi zůstalo co nejvíce peněz, které tu "vzniknou", a aby polská ekonomika byla schopna vytvořit více přidané hodnoty.

Letošní růst HDP se odhaduje na čtyři procenta a i přes vysoké sociální výdaje se díky lepšímu výběru daní daří snižovat rozpočtový deficit. Nezaměstnanost je na rekordně nízké úrovni sedmi procent a ratingové agentury vylepšují hodnocení Polska. Růst táhne do velké míry domácí spotřeba a podle ekonomů je potřeba zvýšit investice, především z domácích zdrojů. K tomu Varšava potřebuje evropské fondy i další zdroje. V Krynici vláda podepsala s Evropskou investiční bankou dvě smlouvy na celkem miliardu eur v rámci takzvaného Junckerova investičního balíčku.

Peníze poplynou na výzkum a vývoj a na modernizaci energetické přenosové soustavy − to jsou oblasti, které prosazuje vláda. Cílem je zlepšit podmínky k tomu, aby polské firmy vytvářely výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Česko zatím žádné peníze z Junckerova balíčku nečerpá.

Poláci jsou podle průzkumů velkými příznivci členství v EU. Pro jich jsou více než dvě třetiny, zatímco v Česku je to jen lehce nad 50 procent. S rostoucím úspěchem firem jako Fakro v zahraničí ale roste i pocit, že evropští partneři kladou Polákům čím dál více překážek v dalším rozvoji a že zejména Německu vyhovuje polská levná pracovní síla, ale nikoli už rostoucí kvalita polských výrobků a vývozní možnosti polských firem.

To přiživuje už tak silný polský nacionalismus a rostoucí napětí ve vztazích s EU a s Německem. "Němci přenesli část výroby do zemí střední Evropy a díky tomu jsou globálně úspěšní. Je jasné, že to nechtějí změnit," říká jeden z polských bankéřů. "My nechceme unii opustit, ale chceme změnit pravidla jejího fungování, aby byla spravedlivější." A v očích polských firem i mnoha Poláků se o to konzervativní vláda snaží.

Unijní peníze jsou důležité jako zdroj pro investice veřejného sektoru, protože polské firmy, především malé a střední, jsou opatrné, stejně jako zahraniční investoři po nástupu konzervativní vlády v roce 2015. Podíl investic letos celkově klesl na nejnižší úroveň od roku 1996. Vláda proto potřebuje zlepšit čerpání peněz z unijních fondů především na stavbu infrastruktury.