Poláci oživují debatu o jaderné elektrárně. Od uhlí je odhání i omezení dotací z EU

Polský ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski zaskočil polské energetiky na Ekonomickém fóru v Krynici prohlášením, že elektrárna Ostroleka, v níž se nyní budují nové bloky, je poslední velkou elektrárnou na uhlí, kterou Polsko staví. Země je ale na uhlí jako zdroji elektřiny závislá z více než 80 procent a staré elektrárny postupně dosluhují.

Podle informací z kuloárů chtěl ministr vyslat signál směrem k Evropské unii, která chce omezit dotace pro elektrárny vypouštějící nejvíce emisí. Očekávaná regulace by těžce dopadla hlavně na uhelné elektrárny, na nichž je Polsko závislé. V zemi se nyní staví tři další elektrárny a vláda na ně potřebuje evropské peníze.

Varšava nemá uhelné zdroje čím nahradit. I na Ekonomickém fóru v Krynici, každoroční konferenci na jihovýchodě Polska, se nyní častěji hovoří o oživení projektu první jaderné elektrárny. "Definitivní rozhodnutí ještě nepadlo. Jsem příznivcem levné jaderné energie, ale musíme také brát v úvahu, že projekty těchto elektráren v Evropě mají velké zpoždění a stojí obrovské peníze," řekl v rozhovoru pro portál Energetyka24.com na fóru vicepremiér Mateusz Morawiecki.

Polákům chybí kapacita a zkušenost stavět jadernou elektrárnu. Z politických důvodů vyloučili ruské projekty, s Francií mají nyní napjaté politické vztahy, takže úvahy jsou především o korejské či japonské technologii. Deník Puls Biznesu tvrdí, že na konci září by ve Varšavě zástupci 26 firem z Evropy, Japonska a Koreje měli podepsat dohodu o vědeckém projektu financovaném z evropských fondů, na jehož konci má být malý vysokoteplotní plynem chlazený reaktor. Podobné se staví v Číně a Japonsku.

Polské Národní centrum jaderného výzkumu má být koordinátorem projektu a první takový reaktor by měl být postaven v roce 2031.