Dvořákova Praha bude swingovat, klavírista Thibaudet s mladými hráči uvede Gershwinův koncert

Pro představu, jak kvalitní je Gustav Mahler Jugendorchester, jenž dnes v rámci festivalu Dvořákova Praha vystoupí v Rudolfinu, stačí pohlédnout na jeho současné turné.

Orchestr složený z hudebníků do šestadvaceti let na něm uvádí dvě kompozice náročné i pro zkušené hráče: symfonii Turangalila od Oliviera Messiaena a Koncert pro klavír a orchestr F dur George Gershwina. Právě ten dnes zazní v Praze, doplněn skladbami od Dvořáka, Bartóka a Ravela.

"Budete příjemně překvapeni," slibuje v rozhovoru pro HN sólista večera, klavírista Jean-Yves Thibaudet. "Účinkoval jsem s mnoha orchestry, ale tento je fantastický. Hraje nesmírně krásně, s dvěstěprocentním nasazením."

Orchestr roku 1986 ve Vídni založil dirigent Claudio Abbado s cílem poskytnout mladým muzikantům ze zemí východního bloku šanci, aby si zahráli s vrstevníky ze Západu.

Dnes Gustav Mahler Jugendorchester vychovává příští generaci evropských symfoniků − každý rok si přihlášky podá přes dva tisíce zájemců. Vybraným pár desítkám se dostává vedení od profesionálů a několik týdnů zkoušek, než vyrazí na letní turné.

Od jeho vzniku řídili Jugendorchester například dirigenti Václav Neumann či Pierre Boulez, těleso doprovázelo violoncellistu Yo-Yo Mu nebo houslistu Maxima Vengerova.

Letos ansámbl vede specialista na hudbu 20. století Ingo Metzmacher a klavírista Thibaudet účinkuje na dvanácti večerech. Doposud se představili v amsterdamském sále Concertgebouw, nové Labské filharmonii v Hamburku či na Salcburském festivalu.

George Gershwin je sice nejznámější svými díly Rapsodie v modrém a symfonickým obrazem Američan v Paříži, avšak pověst seriózního skladatele získal právě díky Klavírnímu koncertu F dur.

"V mém životě a repertoáru se vyskytuje dlouho," líčí klavírista Thibaudet. "Právě tento koncert mi ukázal, v čem spočíval Gershwinův génius, z kolika stylů a vlivů čerpal a vytvářel novou hudbu."

Pro Evropany je interpretace díla náročná, neboť vyžaduje znalost amerických hudebních forem − v prvé řadě jazzu. Tomu se Thibaudet věnoval, natočil pocty jazzovým klavíristům Billu Evansovi či Duku Ellingtonovi.

"Pokud neumíte hrát jazz, na Gershwinově Klavírním koncertu pohoříte. Bylo by to jako mluvit cizím jazykem a nevědět, co říkáte," srovnává a vypráví, že aby se orchestr naučil potřebný swingový rytmus, dirigent Metzmacher nechal klavíristu hrát tak dlouho, než se ostatní chytli.

"I pak jsme to ale museli pilovat, než jsme se dostali k pocitu svobody, jejž pro jazz potřebujete. Teď už hrají, jako by byli z New Orleansu," dodává klavírista.

Ten si je vědom, že zastávkou v Praze turné orchestru končí. "Schováváme si to nejlepší pro vás," směje se. Pro Thibaudeta, jenž už několikrát vystoupil v Rudolfinu a doprovázel Českou filharmonii, bude letošní návrat do Prahy ovšem mírně hořký.

"Bez Jiřího Bělohlávka to tu nezůstane stejné," říká v narážce na nedávno zesnulého českého šéfdirigenta, s nímž vystupoval už v době Bělohlávkova působení u BBC Symphony Orchestra. Přátelili se prý po dobu dvou dekád. "Jiřího jsem vnímal jako důležitou součást pražského hudebního života. Bude mi chybět," dodává.