Patřilo k dobrým zvykům, že se na základě volebních výsledků dalo odhadnout, jaká vláda vznikne, protože prezident nebude jednání ovlivňovat, ale ve shodě se stranami pouze moderovat.

Existovaly výjimky, například v roce 1996, kdy za aktivního přispění pomohl k důvěře menšinové vládě Václav Havel. Tehdy se předpokládalo, že se zformuje pravicová vláda, ale nevědělo se, kdy a jakým způsobem. V roce 1998 se patovou situaci podařilo překlenout tzv. opoziční smlouvou.

Zeman ví, že Babiš je jediný politik, který ho může ohrozit. Jeho vládu jmenuje až poté, co ANO rozhodne, koho podpoří v boji o Hrad

Nikdo také dlouho netušil, jaká vláda vznikne po volbách v roce 2006.

Nakonec Mirek Topolánek po prvním neúspěšném pokusu s pomocí důchodce Miloše Zemana zlákal z ČSSD dva přeběhlíky.

Od té doby, co se stal Zeman prezidentem, nemáme jistotu téměř žádnou. A z výjimek se stalo pravidlo.

Vždyť po demisi Nečasovy vlády v roce 2013 si jmenoval prezident svou vlastní vládu, která spravovala zemi půl roku bez důvěry parlamentu.

Po sněmovních volbách zase nechtěl pověřit jmenováním vlády předsedu vítězné politické strany, ale snažil se jej vyštípat a nahradit jeho stranickým protivníkem.

Zbývá vám ještě 60 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se