Letový plán Jana Buriana: přistání v Divadle Archa s novým albem

Dcera písničkáře Jana Buriana se odstěhovala z domu. A z té běžné situace vznikla píseň − podobně jako jsou všedními událostmi inspirované další skladby Burianova právě vydaného dvojalba Jihotaje. Jeho autor říká, že si neumí moc vymýšlet. "Věci zachycené v mých písničkách mnou procházejí," vysvětluje pětašedesátiletý klavírista a zpěvák, který novou desku nahrál s Bizarre Bandem složeným z třicátníků. V neděli ji pokřtí v pražském Divadle Archa.

Témata Burianových písní se vyvíjejí s věkem. "Třeba souvisejí se stářím," říká k prvnímu disku dvojalba, na který shromáždil vlastní skladby z posledních dvou let.

"Poprvé v životě se cítím jako mluvčí své generace," glosuje to typickou dikcí zasmušilého optimisty, na jehož koncerty kromě šedesátníků chodí z poloviny mnohem mladší publikum. "Stáří je pro písničkáře obrovská příležitost, jak dokládají Leonardové Cohenové," odkazuje na loni zesnulého kanadského zpěváka, který na posledních albech s nadhledem účtoval se životem.

Najednou se prý Burianovi díky věku nabízí možnost srovnávání. Některá témata se vracejí a nyní je nahlíží jinak. "Třeba jsem teď napsal písničku o první lásce. Po padesáti letech," připomene téma, které se mu znovu vnutilo.

Poněkud chmurnou píseň Beze snů zase vytvořil v situaci, kdy téměř dva roky nemohl chodit. "Teď už mám endoprotézy a hraju ping-pong, ovšem tehdy se zdálo, že končím, že zavírám krám. Ale člověk píše písničky, aby si je zazpíval a udělalo se mu líp," míní Burian a je zřejmé, že se mu energie vrátila.

Letošek považuje za zajímavý rok, kdy v hudbě vyzkoušel dva extrémy. Nejprve vydal album Improvizace, na němž Burianovy písně z veškerých žánrových hranic osvobodil perkusista Jaroslav Kořán, jinak autor bizarního nástroje, který nazývá Orloj snivců. "Při hraní s Kořánem nikdy nevím, co se stane v příští chvíli, co sám udělám," vysvětluje Burian frivolní způsob jejich hudebního dialogu.

S Bizarre Bandem je to jiné. Písničkář s těmito hudebně vzdělanými muzikanty hraje podle not. Zatímco pro první desku nového dvojalba instrumentovali nejnovější Burianovy písně, na druhý disk vybírali z jeho staršího repertoáru.

Burian ale Bizarre Band nepovažuje za doprovodnou kapelu. "To by bylo nejstrašnější, co by mě mohlo potkat," tvrdí. Důležitější je pro něj rovnocenné, vzájemně inspirované partnerství, nikoliv podřízenost sestavy představám lídra. Proto také Bizarre Band dostal "nařízeno", aby s písněmi naložil, jak se kapele zlíbí. A Burian cítí, že se mu s těmito muzikanty nabídly takřka neomezené hudební možnosti.

Výsledkem je dokonale zahraný průnik žánrů, který posluchače nutí zůstat ve střehu, aby mu za nejbližším rohem něco zajímavého neuniklo. Toto zpracování Burianových písniček je často až filmově obrazné. Hudba Bizarre Bandu vytváří téměř fyzicky hmatatelné prostředí k písňovým příběhům: staví zdi, dláždí chodníky, fouká jako vítr do korun stromů.

Jedno mají ale nahrávky s Kořánem a Bizarre Bandem společné. Projevují se v nich písničkářovy geny − návaznost na jeho otce, E. F. Buriana, avantgardního divadelníka a skladatele první poloviny minulého století. Na desce Improvizace je to odkaz k E. F. Burianovu Voice-bandu, v němž herci rytmicky důrazně recitovali poezii.

Dvojalbum Jihotaje se zase mnohdy dotkne progresivní vážné hudby a jazzu, jež kdysi komponoval také E. F. Burian. Otcovy skladby Jan Burian rád poslouchá, stejně jako díla Arva Pärta, Ástora Piazzolly, Igora Stravinského, Karlheinze Stockhausena či postminimalisty Kevina Volanse. A Bizarre Band má schopnost tyto inspirace suverénně zpracovat a použít.

Když chce Jan Burian jednoduše přiblížit, proč už desítky let střídá spoluhráče a nahrává s nimi zvukově rozmanité desky, na nichž se jeho písně od původních klavírních verzí někdy mění k nepoznání, vzpomene svou oblíbenou chilskou zpěvačku Violetu Parru. "Ta říkala, že píseň je pták bez letového plánu," odkazuje k umělkyni, jež zemřela už před padesáti lety. A Jan Burian tu tezi posunuje dál: jeho písně jsou neřízené střely, někdy s drtivým dopadem do posluchačova nitra.