Duchařina hledá hranice nesmrtelnosti. Prozaik Mitchell napsal prózu o reinkarnaci

Nejnověji vydaný román Hodiny z kostí britského prozaika Davida Mitchella je stejně jako nejznámější autorova kniha Atlas mraků vybudován na podobné premise. Tou je reinkarnace a její nejrůznější podoby. Neustálá znovuzrození autorovi umožňují rozehrát příběh z mnoha perspektiv i z pohledu různých osudů, jež hlavní hrdinové prožívají v cyklickém koloběhu. Tato romanopisecká metoda není pouze Mitchellova − například jedna z nejúspěšnějších současných britských spisovatelek Kate Atkinsonová koloběh reinkarnací skvěle využila v několika románech.

Mitchellovy Hodiny z kostí mohou v prvních povrchních dojmech připomínat fantasy román pro mládež. Mladá Holly Sykesová trpí takzvanými podivnostmi. Vídává v pokoji záhadnou postavu Madam Constantinovou, která ji láká do svých paranormálních sítí. Hollyini rodiče vlastní hospodu U Kapitána Marlowa a bratr Jacko kreslí namísto kosmických lodí, které by si maloval každý chlapec v jeho věku, jakési záhadné ďábelské labyrinty.

"Duchařská" je ale pouze jedna rovina knihy, která se během četby proměňuje a prolíná s existencionálním románem o hledání nesmrtelnosti a úskalí takové touhy. O Holly a ostatní paranormálně citlivé lidi bojují dvě frakce takzvaných atemporálů, kterým se podařilo dosáhnout nesmrtelnosti prostřednictvím reinkarnace. Jedna strana ji ovšem má danou shůry, jaksi přirozeně, strana druhá o ni usiluje prostřednictvím lidských obětí.

Do války těchto dvou nesmiřitelných protivníků se přímo či nepřímo zaplétá mnoho vedlejších postav, které si tím, jak dobře jsou napsány, nezadají s hlavními hrdiny. Jednou z nich je spisovatel Crispin Hershey, jenž jako by vypadl z románů Philipa Rotha.

Hershey byl kdysi považován za zázračné dítě britské literatury. Po mnoha letech, která uplynula od jeho bestsellerové prvotiny, teď konečně napsal knihu, na niž čtenáři a kritika netrpělivě čekali. Jenže jeho někdejší obdivovatel, literární kritik, ji nemilosrdně ztrhá. Spisovatel se pak rozhodne kritikovi dost nešťastně pomstít.

Prostřednictvím příběhu Crispina Hersheyho dovoluje Mitchell čtenáři nahlédnout do zákulisí nejrůznějších mezinárodních knižních veletrhů i anglosaského, potažmo globálního literárního provozu, který nepochybně velmi dobře zná.

Mitchellova próza má mnoho postav i rovin − přes fantasy a tradiční román nakonec dospěje k postapokalyptické vizi. Spojnicí mezi tím vším je nejprve mladá, svým prvním milencem zrazená Holly Sykesová, která utíká z domova a zaplétá se do rozhodující bitvy atemporálů. Ve druhé části se stane náhodnou milenkou hejska Huga Lamba, excelující nadějné studentské intelektuální hvězdy, kterou si vyhlédnou záporní atemporálové coby lovce nevinných duší.

Když se pak Holly stane spisovatelkou a ve svém díle líčí sobě dobře známé paranormální zkušenosti, její osud se protíná s kousavým skeptikem, spisovatelem Hersheyem. Nakonec sledujeme Holly coby starou ženu na irském venkově v roce 2043, kdy lidstvo čelí ekologické katastrofě a naprosté anarchii.

Přestože se David Mitchell svým způsobem v Hodinách z kostí opakuje, není to vůbec na škodu. Jako by tím jen dál rozšiřoval a sondoval hranice naší možná jediné naděje − nesmrtelnosti lidských duší.