Miloš Zeman vsadil mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby na mobilizaci voličů v příhraničních regionech. Hlavně jim byly určeny billboardy varující před imigranty a jejich údajným vítačem Jiřím Drahošem. Strategie se vyplatila, na severu Čech i Moravy přišlo k urnám předminulý víkend podstatně víc lidí, což výrazně pomohlo Zemanovi při obhajobě jeho mandátu.

Jednou z těchto bašt bylo Děčínsko a Šluknovsko, bývalé Sudety, kde je bez zaměstnání oficiálně 5,5 procenta obyvatel, zatímco celorepublikový průměr je 3,8 procenta. Volební účast se tam zvedla o pět procent a pohled do statistik je nekompromisní − v České Kamenici dostal Zeman ve druhém kole 63 procent hlasů, v Chřibské 68, v Šenově 62, ve Šluknově 66 a v samotném Děčíně 61 procent. V nejmenší obci okresu tomu ale bylo přesně naopak, ve stohlavé Doubici dostal Jiří Drahoš při tříčtvrtinové účasti 68 procent hlasů.

Výrazná odlišnost nachází vysvětlení v sociologii − Doubice se v posledních letech stala oblíbenou destinací pro lidi z velkých měst, hlavně z Prahy. Ceny tamních roubenek vylétly o stovky procent nahoru. Zatímco ve vísce, jejíž historie sahá do 16. století, se domy prodávají za miliony, v okolních obcích nezřídka za statisíce. Fakt, že si v Doubici postavil honosnou dřevěnou vilu Karel Gott, tento trend jen potvrzuje. Chatu ve vsi má i michelinský kuchař Oldřich Sahajdák či herecká rodina Prachařů.

Výraznou tváří Doubice a jejím exstarostou je bývalý disident a redaktor Svobodné Evropy Martin Schulz.

Z bývalé tovární budovy se stalo kulturní centrum Fabrika. Místní spolek v něm pořádá výstavy nebo koncerty, pravidelně zde vystupuje Varhan Orchestrovič Bauer či Klára Vytisková. Scénáře sem jezdí psát Jan Hřebejk s Petrem Jarchovským.

Jiné Sudety

Starostou Doubice je Jan Drozd, ředitel jednoho z odborů národního parku České Švýcarsko, který vesnici, jež pravidelně hospodaří s výrazným přebytkem, obklopuje. V okolí se Doubici, jež sama sebe tituluje jako mozkové lázně, někdy přezdívá pobočka pražské kavárny.

Ve vsi je už druhé volební období zastupitelem také šestařicetiletý IT podnikatel Filip Molčan. "Když se tu procházíte v létě, skoro všude parkují auta s pražskou poznávací značkou," směje se nad králičím ragú ve Staré hospodě. Tato restaurace bývá v sezoně obklopená výletníky, přitahuje je přilehlá zahrada plná armádních vozidel či spousta dřevěných soch a prolézaček pro děti.

To, že se v nedávných volbách zdejší výsledky tak moc odlišovaly od těch okolních, jej až tak nepřekvapilo. Ostatně něco podobného se tu dělo i na podzim při sněmovním klání − zatímco na Děčínsku dosáhlo ANO nebo SPD Tomia Okamury výrazně lepších výsledků než celorepublikově, v Doubici vyhrála ODS těsně před TOP 09.

"Znám spoustu lidí z okolí, kteří volili Miloše Zemana nebo předtím Tomia Okamuru. Myslím si, že kdyby s nimi někdo hovořil, vysvětloval jim věci, dokázal by je přesvědčit, že to, co jim slibují, je buď nereálné, nebo by jim to uškodilo. Politici ale asi nevědí, jak tyto voliče oslovit," říká Molčan a zmiňuje například úvahy o vystoupení z Evropské unie.

"Je tu řada lidí, kteří jezdí pracovat do Německa, ale stejně volili Okamuru. Přitom kdybychom opustili EU, doplatili by na to jako jedni z prvních," dodává.

Ajťáci na vozíku

Děčínský rodák Molčan se sem přestěhoval s rodinou z paneláku v roce 2008. Příroda a intenzivní komunitní život v Doubici jej od té doby pohltily. Jde přitom přesně o to, co zbytku regionu a vlastně většině bývalých Sudet chybí: "Je tady hodně znát, že zdejší lidé často nemají k místu, kde žijí, žádný vztah. Není tu tradice, ta byla zpřetrhána po druhé světové válce odsunem Němců a sestěhováním lidí ze všech koutů. Když jste třeba na jihu Čech, takovou neúplnost necítíte."

Zbývá vám ještě 30 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 159 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
Máte již předplatné?
Přihlásit se