Hilšer bude kandidovat do Senátu jako nezávislý. Spolupráce se stranami by ho připravila o podporu, myslí si politolog

O žádného jiného českého politika se v poslední době nestrhl takový zájem jako o Marka Hilšera. Nízký věk a nečekaná podpora v prvním kole prezidentských voleb, v němž získal téměř devět procent hlasů, pasovaly jednačtyřicetiletého lékaře do role neokoukané mladé tváře, o kterou voliči stojí.

Hilšer vykročil poptávce vstříc a jako první z neúspěšných prezidentských kandidátů potvrdil, že na podzim bude kandidovat do Senátu. O podporu od některých politických stran, které ho oslovily, prý stojí, zároveň si však chce zachovat vlastní značku.

"Kandidoval jsem jako nezávislý v prezidentských volbách a chtěl bych jako nezávislý pokračovat. Rozhodně to nebude tak, že bych vstupoval do konkrétní politické strany a kandidoval za ni," řekl HN Hilšer, který o možné spolupráci hovořil se zástupci TOP 09, pirátů, zelených, lidovců, ale i ODS. Neúspěšně se o něj ucházela také Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala nebo senátor Václav Láska, který založil politické hnutí pro nezávislé senátory.

Sám Hilšer přitom zdůrazňuje, že by menší demokratické strany měly úzce spolupracovat. "Když máme v parlamentu pět stran, které jsou si v něčem podobné alespoň v základních hodnotách, je otázka, jestli to má nějakou perspektivu do budoucna," uvedl.

O tom, že by se postavil do čela takového bloku, ale neuvažuje. "Já se rozhodně necítím být člověkem, který by teď mohl vést nějaké hnutí," dodal.

Možnost, že založí vlastní politické hnutí, nevyloučil poražený finalista prezidentských voleb Jiří Drahoš. Toho Hilšer před druhým kolem podporoval proti Miloši Zemanovi. Přímá spolupráce s Drahošem ho však příliš neoslovuje.

Podle Kamila Švece z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je Hilšerova taktika logická. "V prezidentských volbách mu přineslo úspěch, že vystupoval jako občanský kandidát. Spolupráce s jakoukoli stranou by ho mohla připravit o podporu," řekl politolog. "Na druhou stranu, i ve volbách do Senátu bude Hilšer potřebovat nějaké zázemí a nějaká spolupráce se stranami by mu pomohla," dodal Švec.

Hilšer se zatím nerozhodl, ve kterém pražském senátním obvodu se bude ucházet o zvolení. Ke kandidatuře ho prý přemlouvali lidé v dopisech. "Je logické, abych pokračoval dál," řekl. Sám považuje Senát za dobré zázemí pro působení ve veřejném životě. Zároveň jej vidí jako pojistku proti návrhům na změny v parlamentním systému, které vycházejí z hnutí ANO, SPD nebo KSČM. "Víme, že tu jsou tendence redukovat Senát, redukovat Poslaneckou sněmovnu. Já si myslím, že to není dobře," uvedl.

Kandidaturu do Senátu zvažují také Jiří Drahoš a Pavel Fischer, který skončil v prvním kole prezidentské volby třetí.

Naopak čtvrtý v pořadí Michal Horáček prohlásil, že v politice dál působit nechce.