Analýza hospodaření vědeckých center ukázala, že systém národních programů udržitelnosti, který jim má pomoci nastartovat a zařadit se do běžného vědeckého provozu, je nastavený dobře.

Řekl to ve čtvrtek po jednání vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), která řešila i další možnosti financování, ministr školství Robert Plaga (ANO).

Podle místopředsedy RVVI Karla Havlíčka je ale sporné, zda centra po roce 2020, kdy do Česka bude proudit méně peněz z evropských dotací, dosáhnou svých ekonomických cílů.

Podle Plagy bude po roce 2020 záležet na zřizovatelích, tedy zejména vysokých školách nebo ústavech Akademie věd, kteří budou muset rozhodnout, zda centra obstojí ve vědecké soutěži.

Věří ale, že většina z nich nastaví svůj provoz tak, aby se nemusela rušit. Žádný projekt podle něj nyní v ohrožení není.

"Provoz center nikdy nebyl zamýšlen tak, že bude po roce 2020 financován plně nebo zásadně ze soukromých zdrojů nebo ze smluvního výzkumu či mezinárodních grantů. To znamená, že role veřejných českých prostředků zůstane významná i nadále," dodal Plaga.

Cílem Plagovy analýzy je podle premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) ukázat, kolik peněz bude v budoucnu potřeba vydat z českého rozpočtu. "Zatím nás to zatíží na 2,5 miliardy," uvedl. "Je otázka, jestli všechna centra mají smysl," řekl premiér s tím, že konkrétním příkladem, kde je třeba doplnit informace o financích, je podle něj centrum CEITEC v Brně, které stojí 500 milionů korun ročně.

Členové vládní rady se ve čtvrtek shodli na tom, že RVVI centra v příštím týdnu osloví, aby v nejbližším možném termínu dodala své výhledy do budoucnosti.

Radu bude podle jejího místopředsedy Havlíčka zajímat smysluplnost, unikátnost a využitelnost výzkumu center a to, z jakých zdrojů jsou financována. "Můžeme ale říct, že většina výzkumných center, která předložila ekonomické výsledky, nenaplňuje cíle, které stanovila," uvedl Havlíček s tím, že se nicméně musí zohledňovat také přínos pro společnost.