Za sportovními úspěchy stojí tisíce hodin tréninku, přípravy stovek párů lyží a náročné přesuny po celé Evropě. Pro úspěch týmu je navíc klíčové, aby měl každý člen neustále k dispozici špičkové zázemí pro trénink i servis. Český tým proto zvolil jediné řešení, které to umožňuje – návěs vybavený jako servisní dílna.

V České republice už kamion v národních barvách s tvářemi Gabriely Koukalové, Michala Krčmáře, Veroniky Vítkové a dalších osobností českého biatlonu lidé znají a mávají na něj, když projíždí okolo. V zahraničí také budí zájem a tu a tam na něj zatroubí nebo zabliká nějaký český řidič. V Rakousku si kamion jako raritu fotila dokonce i policie. Protože jde o reprezentační speciál, je i pro zkušené řidiče čest s ním jezdit.

„I když to není běžná komerční přeprava zboží, i tak máme přesný časový harmonogram a musíme vyjet a dojet do cíle tak, jak je potřeba,“ říká Martin Žák, který je jedním z jeho dvou řidičů. „Logistika v biatlonu není jen sednout do auta a jet. Jsou s tím spojené různé přejezdy, trajekty, celní odbavení, povolení a tak podobně. Šéf reprezentace, Ondra Rybář, říkal, že je rád, že se o to nikdo z týmu nemusí starat, protože DB Schenker všechno obstará,“ dodává Martin Žák. Všichni členové týmu se tak do destinace mohou přepravit letecky a kamion je dojede po silnici.

Řidič má za kamion absolutní zodpovědnost a nemůže si dovolit, že by někde uvízl. Týmoví kolegové už podle něj vědí, že se na něj mohou plně spolehnout, stejně jako na kolegu Jiřího Smolíka. „Při přejezdech mezi skalami v Itálii to někdy bylo o centimetry, ale vešli jsme se,“ dodává Martin Žák. I přes velkou opatrnost prý bývá na místě ze všech kamionů často jako první.

Biatlonový kamion DB Schenker

Rozložení návěsu je pak otázka několika desítek minut. Po příjezdu na místo je zapotřebí pouze vodováhou a vzduchovým systémem srovnat návěs do roviny, aby mohl řidič z boků vysunout podpěry. Následně se připojí elektřina a za 30 minut od příjezdu může návěs plně fungovat. Takto vybavený tahač je velký posun oproti dříve používaným buňkám. Tam bylo potřeba vždy před závodem nastěhovat veškeré vybavení, rozložit ho a po závodě ho opět sbalit, nastěhovat zpět do dodávek a odvézt do dalšího dějiště závodu. To znamená několikrát přenášet všechny stoly, vrtačky, vosky, lyže, stojany a další servisní vybavení. Dnes jen tým po závodě uschová veškerý materiál do návěsu a ráno po snídani je připravený k odjezdu.

Související