Strojírenství čeká další revoluce. Podle ředitele výrobního závodu GE Aviation Czech Daniela Hrnčíře ji přinese 3D tisk, který promění výrobní proces i podobu dodavatelských řetězců. V leteckém průmyslu využití aditivní výroby zkouší právě česká pobočka americké společnosti GE Aviation. Pomocí 3D tisku vyrábí některé díly pro nový turbovrtulový motor GE Catalyst, do jehož vývoje a výroby investuje 400 milionů dolarů (v přepočtu přes osm miliard korun).
Projekt by měl z tuzemska udělat jednoho z předních světových výrobců leteckých motorů. Podle Hrnčíře se i díky tomu ukazuje, že Česko je takzvaný "aviation hub", kde se dá stavět na tradici leteckého průmyslu a kvalifikované pracovní síle. "Jsme jedním ze sedmi států na světě, kde se vyvíjejí a vyrábějí letecké motory. To potvrzuje, že Česko už není jen montovna a vznikají tu produkty s vysokou přidanou hodnotou," říká.
V jaké fázi je teď produkce nového motoru GE Catalyst?
Po dvou letech jsme úspěšně vyzkoušeli první motor a stavíme další, které budou postupně chodit na testy. Většinou vývoj motoru trvá čtyři roky, my jsme to ale zvládli za dva, což je obrovský úspěch. Příští rok jej chceme certifikovat a uvést na trh. V současnosti hledáme vhodné dodavatele a místo pro novou továrnu, kam by se výroba motoru Catalyst měla do roku 2023 přesunout. Do té doby chceme vyrábět v současném závodě v Letňanech, kde nyní s generálními opravami produkujeme asi 200 motorů ročně a jehož kapacitu můžeme rozšířit o 30 až 40 procent.
Od projektu se očekává, že pomůže Česku vymanit se z pověsti montovny. Přiláká další investice?
Je to nevyhnutelný proces. Dnes už z hlediska nákladů není Česko tak atraktivní. Zahraniční firmy ale zjišťují, že je tu strojírenská tradice, kvalitní a cenově konkurenceschopní dodavatelé a velký lidský potenciál, což jsou podmínky vhodné i pro vývoj. Ten posun je vidět i u automobilek, kde už také nejde jen o montovny, ale kde se řeší i design. Nedávno jsem zase jednal s dodavatelem, který křísí značku Jawa, na ruce mám české hodinky Prim. To jsou všechno důkazy, že umíme i produkty s vysokou přidanou hodnotou.
V Česku se mluví o Průmyslu 4.0, GE ale používá termín brilliant factory. Jaký je v tom rozdíl?
V zásadě je to jen jiný název pro stejnou věc. Smyslem brilliant factory v rámci GE je standardizace jednotlivých výrobních závodů. Těch je jen v divizi GE Aviation po celém světě 85. Celý koncept stojí na třech pilířích. Prvním z nich je digitalizace a práce s daty, další softwarová platforma Predix, která pomáhá s predikcí, a poslední technologické trendy jako robotizace nebo 3D tisk.
ředitel výrobního závodu GE Aviation Czech
◼ Do GE Aviation Czech v Letňanech nastoupil v roce 2012 jako vedoucí výroby komponentů, se zaměřením na optimalizaci výrobního procesu a stabilizaci kvality.
◼ Před nástupem do firmy GE Aviation Czech pracoval sedm let na různých manažerských pozicích ve společnosti ABB.
◼ V minulosti působil také v oddělení výroby a kvality ve firmě Gillette.
◼ Má ekonomické vzdělání a titul MBA z Nottingham Trent University.
Trojrozměrný tisk využíváte i k výrobě nového motoru. Jak velkou část už je možné vytisknout?
Na motoru Catalyst se aditivní výroba v leteckém průmyslu zkouší, a to nejen v rámci GE, ale celého světa. Tvoří ho už 12 dílů z 3D tiskárny, které snižují hmotnost a zjednodušují a urychlují výrobu. Posunujeme se přitom od jednoduchých komponentů ke složitějším. Při vývoji si také díly tiskneme z plastu a zkoušíme, jak je možné je skládat. To nám pomáhá rychleji objevit případný problém. 3D tisk ale používáme i k výrobě přípravků (jednoúčelového nářadí, pozn. red.).
Jak aditivní výroba změní strojírenství?
Spousta lidí si to zatím neuvědomuje, ale 3D tisk přinese revoluci ve strojírenství. Možná to bude trvat 10 nebo 15 let, ale aditivní výroba zcela změní situaci na strojírenském trhu. Naráz vytisknout jeden díl, který se dříve skládal z 30 jiných, je obrovská úspora času i nákladů. 3D tisk nicméně bude mít vliv na podobu nejen výroby, ale i dodavatelského řetězce. Tiskárny totiž nahradí práci, kterou dělali specializovaní dodavatelé. To přitom nemusí znamenat, že technologie někomu sebere práci, ale naopak že pomůže vyřešit nedostatek kvalifikovaných lidí.
Další novinkou, kterou jste zavedli, je elektronická kniha motorů. Jak to funguje?
V průběhu výrobního procesu sbíráte a generujete spoustu dokumentace a na konci máte obří štos papírů. Všechny tyto informace jsme se rozhodli digitalizovat. Snažíme se nejen ta data sbírat, ale také dál s nimi pracovat. A to i poté, co motor odešleme zákazníkům. Na základě analýzy dat můžeme neustále zpřesňovat výrobní proces. Digitalizace nám také ulehčuje práci, protože všechny údaje se ukládají automaticky. A zároveň to zjednodušuje dohledávání dat.
◼ Na českém trhu působí GE Aviation od roku 2007.
◼ Před deseti lety koupila českou společnost Walter a přenesla její výrobu z pražských Jinonic do Letňan.
◼ V letňanském závodě firma vyrábí motor H80, který využívají třeba malé dopravní letouny L-410 nebo zemědělská letadla Thrush 510G.
◼ Nově vyvinula také motor Catalyst, který bude pohánět například malý dopravní letoun Cessna Denali.
◼ Ve výrobním závodě v současnosti pracuje více než 450 lidí a dalších téměř 150 působí ve vývojovém centru a obchodním oddělení.
◼ Letecká divize GE Aviation koncernu General Electric měla loni tržby přes 27 miliard dolarů.
Roboty ale ve vašem závodě nevyužíváte. Proč?
Roboti mají cenu jen pro činnosti, které jsou nebezpečné nebo opakovatelné. Vyplatí se tedy třeba firmám v automobilovém průmyslu nebo výrobcům telefonů, kde je standardizovaný set dílů a vyrábíte milionové série. U nás produkujeme mnoho dílů − na náš původní motor H80 jich vyrábíme 800 z celkových 1600, ale v malém množství, což nasazení robotů příliš nenahrává. Nicméně uvažujeme nad tím, jestli bychom je nemohli využít na leštění. To je vysoce kvalifikovaná práce, na kterou je obtížné sehnat lidi.
Kolik peněz investuje GE do nových technologií ve vašem závodě?
Ročně jde o desítky milionů dolarů. Jen v části, kde vyrábíme díly, je asi 200 velmi drahých strojů a tento strojní park se neustále obnovuje. Máme tu třeba CNC stroj, který kombinuje frézování a soustružení a stojí více než devět milionů korun, nebo novou mašinu na projekt Catalyst v hodnotě téměř 13 milionů korun. Technologický posun je hezky vidět u kontrolních místností, které při zkoušce motoru simulují kokpit letadla. Když se podíváte na místnost pro testování původního motoru H80 a nového Catalystu, tak to vypadá, jako byste se posunuli o několik desítek let. Co je ale na tomto závodě obzvlášť zajímavé, že na jednom místě najdete vývojové centrum a komplexní výrobu od produkce dílů přes montáž až po zkušebny.
Jak se podle vás daří v Česku zavádět inovace?
Záleží na segmentu. Třeba v automobilovém průmyslu to postupuje rychle. Nejdál jsou samozřejmě mezinárodní firmy, kde je know-how ze zahraničí. Technologický pokrok je ale vidět i u řady malých firem. Vychází to ze současné situace na trhu práce, kde je nedostatek lidí, což vede ke zvyšování mezd. Lidská práce je tak nejen nedostatková, ale začíná být i drahá. Firmy proto přemýšlejí, jak snižovat náklady a vyrábět efektivněji. I proto stále více využívají nové technologie. Co ale vidím jako problém, je školství. Například na středních školách zatím povědomí o nových trendech rozhodně není takové, jaké by mělo být.
Spolupracujete s nějakými středními školami?
Středoškoláci k nám chodí na praxe a často pak na základě této zkušenosti jdou studovat třeba strojařinu. Spolupracujeme například se Střední školou letecké a výpočetní techniky v Odoleně Vodě nebo Střední průmyslovou školou strojnickou Betlémská. Je důležité "odchytávat" studenty už na této úrovni školství, aby si práci v leteckém průmyslu vyzkoušeli a viděli, jestli je to baví.
Známé je také vaše propojení s ČVUT, které se podílí i na vývoji nového motoru. Daří se vám lákat tyto studenty k vám do firmy?
Na vývoji motoru se podílí strojní fakulta, ale máme trainee programy, kterých se účastní i studenti z dalších fakult. Jsme poměrně úspěšní v získávání budoucích zaměstnanců z jejich řad. Když si člověk jednou letectví oblíbí, tak už u něj většinou zůstane.
Jak je možné přilákat mladé lidi ke strojírenství?
Jsem z generace, v níž chtěl být každý právník či ekonom a technické obory moc nelákaly. Teď už se to ale zase obrací. Mladí lidé vidí, že o "řemeslo" je zájem a je dobře placené. Záleží ale i na učitelích, jestli jim nezprotiví matematiku a fyziku. Přispět můžou také praxe, kdy se žákům spojí to, co se učí, s reálným provozem. Pomáhá rovněž snaha firem zatraktivnit tento obor. I strojírenské podniky dnes nabízejí home office a sick days a práce pro ně už neznamená jen sezení u rýsovacího prkna od osmi do čtyř.
◼ Do vývoje pokročilého turbovrtulového motoru s označením GE Catalyst investuje společnost GE 400 milionů dolarů (přes osm miliard korun).
◼ Kvůli tomuto projektu chce GE v Česku do roku 2023 postavit největší továrnu na turbovrtulové motory na světě.
◼ V té se při plném provozu bude vyrábět až 600 motorů ročně. Vývoj a výroba nového motoru by měly zaměstnat celkem 500 lidí.
◼ Motor Catalyst obsahuje 12 dílů, které jsou vyrobeny aditivní technologií. Ty nahrazují přes 850 dílů, které by bylo třeba použít při konvenční výrobě.
◼ GE v souvislosti s projektem Catalyst slibuje tuzemským dodavatelům zakázky až za 2,4 miliardy korun ročně.
Jak by se v této souvislosti mělo změnit školství?
Byl jsem v šoku, když jsem zjistil, že ze základních škol zmizely dílny a pěstitelské práce a teprve teď se uvažuje o jejich návratu. Během těchto hodin jsme se učili jednoduché věci a už tehdy člověk viděl, jestli ho to baví. Teď žáci v 18 letech vyjdou ze školy a nevědí, co chtějí dělat. Líbí se mi model, který jsem viděl ve Švýcarsku. Tam lidé po střední škole rok dva pracují, utřídí si, co by je lákalo, a až pak jdou studovat. Pak se nestává, že pracují v jiných oborech, než které vystudovali.
GE se zavázalo, že do roku 2023 kvůli nové výrobě zaměstná 500 lidí. Jak se vám daří nabírat je?
Za poslední dva roky jsme na projekt Catalyst nabrali 230 lidí. Částečně se nám daří získávat zaměstnance díky tomu, že hledáme i za hranicemi. To je případ třeba technických pozic, kde je potřeba angličtina. Problém ale máme se sháněním lidí na dílnu. To přitom nejsou dělníci, ale vysoce kvalifikovaná síla, jež obsluhuje CNC stroje a montuje či testuje motory. Výzvou pro nás je i to, že na řadu pozic musíme nejprve lidi zaškolit, což trvá i dva nebo tři roky.
Jaké pozice jsou tedy nejvíc nedostatkové?
Například sehnat v době dnešního boomu CNC operátora je umění. Na druhou stranu tím, že se studenti ve školách učí pracovat právě s CNC stroji, často nedokážou ovládat konvenční soustruh. Takže najít člověka na klasické obrábění je taky oříšek. Kritické jsou i pozice v přípravě výroby, kde se lidé zabývají přenosem výsledků vývoje do výrobního procesu. V této oblasti bychom chtěli ještě více prohloubit spolupráci s ČVUT na trainee programech.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
