Všechny země bývalého komunistického bloku byly na počátku devadesátých let chudé, ale ne tak jako Albánie. Ta se od konce šedesátých let izolovala od okolního světa a její vedení trvalo na vytvoření soběstačné ekonomiky, protože mělo strach z Jugoslávie, Sovětského svazu a téměř každého.
Výsledkem byla zubožená a vyhladovělá země, ve které se všechno rozpadalo. Albánie pak prošla složitým obdobím, v roce 1997 se znovu zhroutila a ocitla na prahu občanské války.
Další generace Albánců mají lepší perspektivu, v úterý Evropská komise oznámila, že je připravena zahájit přístupové rozhovory s Albánií a Makedonií. Potrvá to ještě mnoho let, ale na rozdíl od Turecka má Albánie reálnou možnost připojit se k evropskému klubu. Oficiální žádost o vstup do Evropské unie převzal od albánského prezidenta Saliho Beriši v dubnu 2009 v Praze Mirek Topolánek, tehdy premiér země předsedající Evropské unii.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
