Investujeme nejvíc, ale do čeho?

Naše země už zase − jako prakticky každý rok v poslední době − zlomila evropský rekord v podílu investic na hrubém domácím produktu. Čtvrtina všeho, co se zde vyrobí, stát i společnosti investují zpátky do ekonomiky. Jen pro srovnání − průměrná míra investic se v Evropě pohybuje lehce nad pětinou HDP. V Řecku, které je na tom ze všech zemí unie ekonomicky nejhůř, podíl investic dosahuje jen 12,6 procenta. Z hlediska Česka jde tedy o skvělou zprávu, protože to znamená, že jsme zemí vhodnou k investicím. Což je ale zhruba vše, co tato informace říká, a i když ani to není málo, moc dalšího z toho vyvodit nelze.

Protože číslo o podílu investic neříká, kdo investuje, do čeho investuje a jaký mají tyto investice vliv na konkurenceschopnost země, na životní úroveň lidí a vůbec na to, jak se bude Česko vyvíjet dál.

Nicméně Analýza podpory ekonomického růstu prostřednictvím stimulace investic před dvěma lety upozornila na nedostatek prorůstových investic ze strany státu, kam patří například výstavba infrastruktury či vybudování dostatečně rozvinuté a dostupné technologické základny umožňující vysokorychlostní přístup k internetu.

Dění kolem dálnic "vázne" dodnes, a to jak výstavba nových, tak i oprava starých. Po pěti letech rekonstruování klíčové dálnice D1 je opraveno pouhých 40 procent, termín dokončení se posunul z roku 2020 minimálně o rok. Výstavba dvou vysokorychlostních železničních koridorů je ve fázi studií, jeden projekt se připravuje, zhruba za dvacet let by mohlo něco vzniknout. O loňský státní tendr na vysokorychlostní internet firmy projevily minimální zájem, letos v červnu by se mělo soutěžit znovu. Investice státu váznou − z rozpočtu 2017 se proinvestovalo oproti plánu o dvacet miliard méně, než se počítalo při jeho schvalování.