Zaměstnanci, kteří bývají často nemocní jen několik dní, přijdou v současnosti o peníze za první tři dny stonání. Takzvaná karenční doba by se ale od července příštího roku mohla opět začít proplácet.

Sněmovna dala šanci návrhu ČSSD na obnovu proplácení prvních tří dnů nemoci. Novela zákoníku práce přečkala hlasování o zamítnutí, jak jej požadovala ODS, nyní ji posoudí sociální a hospodářský výbor. Předloha se týká nejen zaměstnanců, ale také například vojáků, policistů, hasičů a příslušníků dalších bezpečnostních sborů.

Zrušení karenční doby je i v programovém prohlášení případné menšinové vlády ANO a ČSSD. Podle dokumentu by nemocní od července 2019 měli dostávat 60 procent platu. Vláda by také měla projednat možnosti kompenzací zaměstnavatelům. Sněmovna zahájila projednávání předlohy ČSSD už v úterý, kritici varovali mimo jiné před dopady na zaměstnavatele.

Kateřina Valachová (ČSSD) se ve středu za předkladatele proti "katastrofickým scénářům" ohradila. Zdůraznila, že návrh předpokládá dostatečné kompenzace pro zaměstnavatele. Uvedla, že pokud by předloha platila, zaměstnanec s průměrným platem 20 000 korun by si při měsíční nemocenské polepšil oproti současnosti o tisíc korun.

Pro zamítnutí novely hlasovali zejména poslanci ODS, TOP 09, polovina klubu KDU-ČSL i jednotlivci z dalších frakcí včetně podnikatele Pavla Juříčka z hnutí ANO.

Juříček označil v úterý obnovu náhrady v prvních třech dnech nemoci za "ekonomicky nesmyslný koktejl" a populismus. Hnutí ANO původně připouštělo jiné parametry. Dávalo přednost variantě, podle níž by nemocní dostali první tři dny 30 procent platu a zaměstnavatelé by propláceli první až 11. den stonání místo nynějšího čtvrtého až 14. dne. Druhá možnost předpokládala 60procentní nemocenskou současně se zavedením vyšších odvodů pro zaměstnance.

Zaměstnanci by podle novely ČSSD dostávali i v prvních třech dnech 60 procent platu, náklady by nesl zaměstnavatel. Zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným by se podle návrhu snížily o 0,2 procentního bodu odvody na nemocenské pojištění. Rozpočtové dopady autoři novely odhadli zhruba na 2,6 miliardy korun ročně.

Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku.