Poptávka po elektrokolech v Česku raketově roste. Loni se jejich prodeje zvýšily meziročně až o třetinu. A rozšiřuje se i skupina zákazníků, kteří je vyhledávají. Zdaleka tak neplatí představa, že na kolech s elektrickým pohonem jezdí pouze důchodci. Podle prodejců je dnes nakupují lidé napříč věkovými kategoriemi.

"Boom elektrokol nastal v Česku v loňském roce a pokračuje. Oproti jaru 2017 se nám zvedly prodeje až o 40 procent. Při pohledu na Německo, kde podobný rozmach nastal v roce 2015, máme dobré vyhlídky, protože tam trh roste ročně stále o 30 procent. A například v Belgii činí elektrokola už 60 procent všech prodejů kol na trhu," popisuje Jakub Ditrich, jednatel společnosti Ekolo.cz, který v Česku elektrokola prodává a také vyrábí pod značkou Agogs.

Kola s elektromotorem se těší oblibě například mezi lidmi, kteří chtějí jezdit do práce, aniž by se zpotili. Hodí se i těm, kteří plánují delší výlety, ale bojí se, že by celou trasu nezvládli, nebo vyrážejí s parťákem, který má lepší fyzičku a je rychlejší. Využívají je nicméně i sportovci, kteří chtějí během jízdy či tréninku lépe hospodařit s vlastními silami a optimalizovat zatížení svalů.

Elektrokola přitom nejezdí sama, stejně jako na normálním kole musí jezdec šlapat a elektrický pohon mu slouží pouze jako výpomoc, třeba do kopců nebo na dlouhé trasy. Pomocí ovládacího panelu si cyklista může nastavit, jak moc mu má motor pomáhat.

Legislativa elektrokola chápe jako běžná jízdní kola, a jejich užívání tedy není nijak omezeno. Jezdit na nich tak mohou klidně i děti a mladiství, ačkoliv v tomto segmentu zatím není příliš velká nabídka.

Levné kolo mohou prodražit opravy

Investice do kol s elektromotorem nicméně není úplně levná záležitost, a před nákupem je tak dobré udělat si důkladnou rešerši. "Mějte na paměti, že elektrokolo si nekupujete na jednu sezonu, ale mělo by vám v ideálním případě sloužit mnoho let a ujet s vámi několik tisíc kilometrů," říká Lukáš Drahovzal, manažer komunikace s klienty z prodejny elektrokol Akumo.

Elektrické kolo v rozumné kvalitě se podle něj dá pořídit v cenách od 25 tisíc korun. "Jen základní sada pro elektrifikaci kola stojí 15 tisíc korun a k tomu je potřeba připočíst hodnotu samotného kola. Nejsem zastáncem předražených kol, ale máme bohaté zkušenosti s tím, jak levné produkty vypadají po roce provozu. Upozorňujeme proto zákazníky, že nižší počáteční investice často přináší vyšší investice do servisu a údržby kola," uvádí Drahovzal.

Podobnou zkušenost má i Jakub Ditrich ze společnosti Ekolo.cz. "Pro zákazníky je největším lákadlem nízká cena, ta ale bývá vykoupena neznačkovou baterií s nestabilní životností a špatnými komponenty," upozorňuje Ditrich. Výsledná cena se odvíjí od typu kola, motoru a baterie, výbavy a dalších parametrů. Vyšplhat se klidně může až na stovky tisíc korun. Záleží tedy jen na tom, kolik je člověk do kola ochotný investovat.

Nabídka jednotlivých výrobců dnes čítá několik stovek typů těchto kol. "Elektrokola jsou dnes ve stejném sortimentu jako mechanická jízdní kola. Na trhu tedy najdeme terénní, trekingová, městská i skládací kola s elektrickým pohonem. V nabídce jsou i mikrokola s hmotností pod 15 kilogramů a v letošním roce nově také silniční e-kola," líčí Ditrich.

Důležitý je dojezd i umístění motoru

Vedle typu kola by zákazníci měli zvážit, jak velký očekávají dojezd. Ten závisí na použitém typu motoru a řídicí jednotky, nastavení asistence motoru, terénu a převýšení trasy, ale i na jízdním stylu a váze jezdce. "Stejné elektrokolo se stejnou kapacitou baterie s 50kilovým cyklistou ujede dvojnásobnou vzdálenost s asistencí motoru než s jezdcem o váze 100 kilogramů," popisuje Ditrich.

Občas se stává, že hodnoty, které u dojezdu uvádí výrobce v katalogu, jsou nadhodnocené. "Zákazníci by se proto měli informovat u prodejce, jaký je reálně vyzkoušený dojezd," doporučuje Lukáš Drahovzal ze společnosti Akumo.

Zájemci o koupi elektrokola by se také měli rozhodnout, zda zvolí umístění motoru ve středu bicyklu, nebo v náboji zadního kola. Objevuje se i motor v náboji předního kola, ten se ale dnes už příliš nepoužívá. Zjednodušeně se dá říct, že pokud cyklisté chtějí na elektrokole aktivně sportovat a elektrický pohon využívat méně, je vhodný středový motor. Naopak jestliže plánují při jízdě spoléhat spíše na elektrickou energii a příliš se nenadřít, pak je lepší motor v zadním kole.

"Středové umístění motoru je s ohledem na vyvážení a jízdní vlastnosti nejvhodnější. Díky volbě optimálních otáček motoru je také úspornější. Pohon v náboji zadního kola má ale zase nejlepší poměr ceny a jízdních vlastností," uvádí Drahovzal. Jaká varianta je tak pro daného zákazníka ve výsledku nejlepší, by mu měl poradit prodavač na základě jeho požadavků.

Svou roli hrají rovněž kvalita a životnost baterie a také její umístění. Může být v nosiči, na rámu kola nebo za sedlovou tyčí. "Jako nejlepší umístění baterie můžeme označit rámové v místě, kde normálně bývá lahev na pití. To je ideální z pohledu rozložení váhy a těžiště celého kola. Rámové baterie aktuálně také procházejí nejintenzivnějším vývojem. U některých modelů se stále častěji začínají objevovat rovněž baterie integrované do rámu," přibližuje Drahovzal.

Roli hraje i mechanická výbava

Zákazníci by při výběru elektrokola neměli zapomínat ani na úroveň mechanické výbavy. Ta ovlivňuje životnost a spolehlivost kola, jeho dojezd, výkon a pocit z jízdy. Důležitá je také pro jízdu bez použití elektřiny. Například u levných kol mohou klást mechanické komponenty větší odpor a šlapat na takovém kole bez pomoci elektrického pohonu může být poměrně náročné. "Z naší prodejny víme, že se zákazníci často orientují výhradně na výbavu elektropohonu a baterie a mechanickou výbavu příliš neřeší. To je samozřejmě špatně," upozorňuje Drahovzal.

Cyklisté by si také měli dát pozor na správnou velikost rámu. Ta by měla odpovídat jejich stavbě těla a s jejím výběrem by jim měl poradit prodavač. Zvážit by měli i to, jaký tvar rámu jim bude sedět nejlépe. Vedle pánských a dámských jsou v současnosti na trhu i varianty unisexové, a jaký rám jezdec zvolí, dnes záleží spíše na jeho návycích, zdravotním stavu a kondici.

Při výběru elektrokola by se zákazníci neměli spoléhat pouze na informace z katalogů a internetových stránek výrobců, ale podívat se i na recenze uživatelů nebo výsledky srovnávacích testů. Především by si ale měli kolo vyzkoušet. Testovací jízda by měla být dlouhá alespoň pár stovek metrů, aby si jej cyklisté mohli osahat, zkusit si, jestli jim vyhovuje posed, a ověřit si, jaké má kolo jízdní vlastnosti.

Neměli by se přitom řídit jen cenou. Jak už bylo řečeno výše, velmi levná elektrokola nemusí mít dlouhou životnost a mohou přinášet vyšší náklady na servis. Zároveň ale ne vždy platí přímá úměra, že čím dražší produkt je, tím vyšší kvalitu nabízí.

"Poměrně často se setkáváme s tím, že velice podobně vybavená elektrokola mají mezi sebou vysoký rozdíl v prodejní ceně. Někdy se může jednat až o 20 tisíc korun. Jednotlivé nabídky je proto potřeba porovnat a vybrat kolo, které nejlépe kombinuje poměr ceny, parametrů a úrovně zpracování," říká Drahovzal.

O baterii je potřeba správně pečovat

Po koupi elektrokola by se majitelé měli věnovat především správné péči o baterie, které jsou dnes většinou lithiové. K jejich nabíjejí přitom postačí obyčejná zásuvka. "Snažte se baterii nevybíjet pod 20 procent a zároveň nenabíjet úplně. Také není vhodné nabíjet ji hned po dojezdu, jelikož nejdřív potřebuje vychladnout. Stejně tak je potřeba vyhnout se extrémním teplotám, ať už horku, či zimě. To vše totiž negativně ovlivňuje výkon a zkracuje životnost baterie," podotýká Jakub Ditrich z firmy Ekolo.cz.

Kolo by podle něj majitelé měli nabíjet raději malým proudem, jelikož vysoký proud způsobuje větší zahřátí baterie a vede k její rychlejší degradaci. "Pokud jste si pořídili rychlonabíječku, používejte ji pouze v případě nutnosti na výletech a podobně," radí Ditrich. Jestliže cyklisté nějakou dobu na kole nejezdí, například přes zimu, doporučuje baterii nabít alespoň jednou za 90 dnů.