Násilí drogových gangů a korupce na úřadech vyhání Středoameričany do USA

Nejprve začaly Manuele Hernándezové z Hondurasu chodit výhrůžky smrtí. Místní gang jí vzkazoval, že pokud nezaplatí "válečnou daň", zabije ji. Požadovaných 50 dolarů měsíčně ale šestatřicetiletá svobodná matka nedokázala dát dohromady. Se svojí dcerou proto utekla do USA. "S gangy se žít nedá," řekla listu Wall Street Journal.

Podobně prchají do Spojených států i další desetitisíce lidí ze Střední Ameriky. Pochází především ze zemí takzvaného severního trojúhelníku, tedy z Hondurasu, Guatemaly a Salvadoru. Vyhání je všudypřítomné násilí, beztrestnost pro zločinecké gangy a chudoba.

Ještě donedávna přitom směřovali k jižní hranici USA hlavně ekonomičtí migranti. V roce 2000 tvořili většinu zadržených na hranicích Mexičané, kteří šli za lepším životem, na Středoameričany připadalo zhruba jedno procento. Teď tvoří Středoameričané polovinu všech zadržených migrantů. Nejsou to už jen mladí muži, ale často celé rodiny s dětmi.

Právě severní trojúhelník patří mezi nejnebezpečnější regiony na světě. Experti často míru násilí v těchto třech zemích přirovnávají k občanským válkám. Ty se na místě odehrály v 70. a 80. letech, zbyly po nich desítky tisíc zbraní, které dnes používají gangy.

"Lidé jsou beztrestně vražděni, k únosům a vydírání dochází denně," popisuje nevládní organizace Lékaři bez hranic. Stojí za tím drogové kartely a gangy, které pohání vysoká poptávka po návykových látkách v USA. Vedle toho ale mají i alternativní zdroje obživy, jako je třeba zmíněná "válečná daň" nebo únosy.

Zločinecké gangy často nutí tee­nagery, aby se přidali do jejich řad. Ti se do běžného života vrací jen málokdy. Ohrožené jsou i mladé dívky, kterým hrozí sexuální násilí.

Spravedlnosti se lidé z těchto zemí nedočkají. Tamní policie a soudy jsou zkorumpované, v oblasti proto vládne beztrestnost.

"V průměru se 95 procent vražd nepodaří vyřešit, což výrazně oslabuje důvěru v policii. U násilí proti ženám nebo sexuálních útoků je toto číslo ještě vyšší," upozorňuje Adriana Beltránová, analytička z neziskové organizace The Washington Office on Latin America. Oběti se tak často dostávají do situace, kdy jim vyhrožují zločinci, kteří jim už dříve ublížili.

Všechny tři země patří do první desítky států s nejvyšším počtem vražd na 100 tisíc obyvatel. Odhaduje se také, že v Salvadoru mají gangy 65 tisíc členů, tvoří tak zhruba jedno procento populace.

Středoameričany vedle násilí vyhání i chudoba, asi 60 procent obyvatel Guatemaly a Hondurasu žije pod hranicí chudoby. I proto se vydávají na cestu do USA.

Prezident Donald Trump ale označuje běžence z jihu za zločince, kteří do Spojených států přináší kriminalitu a drogy. Aby je odradil, spustil v květnu politiku "nulové tolerance". Podle ní je nelegální překročení hranice bez dokumentů trestný čin. Lidé, které pohraniční stráž zadrží, míří do vazby.

Jejich děti s nimi ale nesmí. Úřady je proto začaly oddělovat od rodičů a držet je zvlášť. Tento postup vyvolal vlnu kritiky a svět obletěly fotky plačících a vystrašených dětí, často právě ze Střední Ameriky.

Trump pak ustoupil a podepsal dekret, který rozdělování rodin dočasně zrušil. Soudce Dana Sabraw tento týden rozhodl, že úřady musí sloučit děti s jejich rodiči do 30 dnů, u dětí mladších pěti let pak do 14 dnů.

Aktuálně na shledání se svými rodiči čeká přes dva tisíce dětí. Ty jsou rozesety v různých objektech někdy i stovky kilometrů daleko. Není jasné, jak dlouho bude trvat, než se děti opravdu setkají se svými rodiči.