EU přitvrzuje ve sporu s Polskem o nezávislost soudů. Komise žaluje Varšavu kvůli zákonu, který posílá ústavní soudce do předčasného důchodu

Spor mezi Polskem a Evropskou komisí se v úterý opět vyhrotí. V platnost vstupuje zákon, který přinutí víc než třetinu soudců Nejvyššího soudu odejít do předčasného důchodu. Jde o další z kontroverzních reforem justice, které prosazuje polská vláda strany Právo a spravedlnost. Protestuje proti nim jak Brusel, tak polská opozice.

Předčasně do penze by podle nového zákona mělo odejít 27 soudců Nejvyššího soudu. Kromě toho vláda taky chce například umožnit, aby soud mohl otevřít už dořešené případy, a to i ty staré víc než 20 let.

Podle kritiků si vládní konzervativci chtějí podmanit nezávislou justici. Členové strany Právo a spravedlnost to odmítají. Tvrdí, že pouze chtějí reformovat soudní systém, protože funguje pomalu a po pádu komunismu prý neprošel dostatečnou očistou. "Reformy neohrožují dělbu moci, tedy mezi parlamentem, vládou a justicí," tvrdí náměstek ministra spravedlnosti Marcin Warchol.

Polští soudci, opozice i Evropská komise jsou jiného názoru. Komise kvůli vynucenému odchodu do důchodu části soudců Ústavního soudu na Polsko podala žalobu u Soudního dvora EU, tedy nejvyššího soudu v unii.

Proti Polsku navíc už zahájila řízení, které může skončit až tím, že Varšava přijde o hlasovací práva na schůzkách Rady EU, kde zasedají ministři jednotlivých členských zemí a rozhodují o nových evropských zákonech.

Komise tvrdí, že polská vláda svými kroky ohrožuje fungování právního státu v zemi. Několik reforem, které přijal polský parlament, podle komise povede k podřízení justice politikům. První místopředseda komise Frans Timmermans polské vládě vzkázal: "Nemůžete se chovat stylem: máme většinu, takže si s vládou práva můžeme dělat, co chceme." Brusel upozorňuje, že k dodržování principu vlády práva, jako je nezávislost soudnictví, se všechny země zavázaly před svým vstupem do EU.

Spor mezi Evropskou komisí a polskou vládou už dospěl do fáze, kdy Poláci museli absolvovat slyšení před zástupci ostatních států unie. Jedná se o jeden z kroků v rámci procedury, kterou komise proti Polsku zahájila.

Pokud se konflikt nepodaří vyřešit, země EU by mohly odhlasovat, že Polsko vládu práva vážně ohrožuje. K tomu jsou potřeba hlasy 22 členů společenství.

Posledním krokem je zmiňované odebrání hlasovacích práv. K tomu je ale potřeba jednomyslný souhlas všech států EU. Maďarský premiér Viktor Orbán opakovaně prohlásil, že se v takovém případě postaví na stranu Varšavy.

Evropští diplomaté doufali, že by spor mohla vyřešit nedávná výměna polské vlády, k níž došlo v prosinci. Premiérem se stal Mateusz Morawiecki, obecně považovaný za umírněného politika. Bruselu ale zatím nenabídl žádné podstatné ústupky. Faktický vládce Polska, předseda strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński, byl navíc řadu týdnů v nemocnici s blíže neznámou indispozicí. Bez něj polská vláda nemůže nic zásadního rozhodnout.

Právní stát ve střední Evropě v ohrožení