Pharrell Williams, muzikant, od kterého se čekají nadlidské výkony, přijíždí upustit páru na Colours of Ostrava

Odpověď na otázku, proč jeho jméno vzbuzuje takový rozruch, není složitá. Zejména na konci devadesátých a začátkem nultých let se Pharrell Williams stal synonymem úspěchu v popové hudbě. O jeho produkci písní, z nichž většinu začíná svým podpisem v podobě vždy stejně rytmizovaného čtyřdobého taktu, stály během let všechny úspěšné hitparádové hvězdy včetně zpěvaček Britney Spears a Gwen Stefani, raperů Snoop Dogga, Kendricka Lamara či Jay-Zho až po pěvce Justina Timberlaka nebo Eda Sheerana.

Minimalistický rukopis, synteticky pojatý elektronický funk, smysl pro melodické háčky a především nenapodobitelný klidný zvuk plný vnitřního napětí dohromady vytvářejí dokonale fungující chemický vzorec, který u většiny interpretů sublimoval do horních příček v celosvětových hitparádách. A tak nějak vznikl novodobý mýtus, že čeho se letos pětačtyřicetiletý popový král Pharrell Williams dotkne, musí se proměnit ve zlato. Ještě víc tuto pověst umocnila spolupráce s francouzským duem Daft Punk, které se s Williamsem dalo do řeči na večírku pořádaném zpěvačkou Madonnou. Před pěti lety z toho vznikla definitivní pocta diskotékové hudbě, globální hit Get Lucky, který pohání kytara Nilea Rodgerse a jenž stojí na Williamsově jemném, osobitém zpěvu.

Podobné líčení úspěchů, nekonečné výčty ocenění, která dostal, a sum dolarů, jež vydělal, utvořilo pocit, že společně s Pharrellem Williamsem na koncerty přichází jakási živoucí definice středního proudu. Že nemůže předvést nic než nezapomenutelnou popovou show.

Jenže přes všechny nezpochybnitelné komerční úspěchy, deset cen Grammy a dlouholetou dominanci v rádiovém éteru se za širokou krempou Williamsova charakteristického klobouku skrývá i na pódiu plaše působící producent, který se k vlastní kariéře staví střízlivě. "Úspěch v hitparádě je jenom důsledek toho, že se skupině určitých lidí, kteří mají vliv, něco líbí. S tím já přece nemám nic společného," vysvětloval autorovi tohoto textu před čtyřmi roky, než vystoupil v pražské O2 areně.

"A co na tom vůbec záleží? Důležití vytvářejí důležitost. Ta není obsažena v písni, já ke každé přistupuji jako ke svébytnému kusu. A jediné, čemu mohu být vděčný za úspěch, je byznys. Měl bych poděkovat byznysu, že na mě ukázal a vytáhl mě tam, kde jsem," říkal.