Rychlé stroje na kraji moravské metropole

Současný Masarykův okruh v Brně slaví své 31. narozeniny, historie jeho "předchůdce" se však začala psát mnohem dříve, už v roce 1930, v lesích za rozrůstající se brněnskou metropolí.

Tehdy narychlo a s velkou podporou legendární závodnice Elišky Junkové začala vznikat závodní trať, jejíž kolo měřilo neuvěřitelných 29,1 kilometru. Vedla po běžných silnicích, které v rekordně krátké době musely projít rekonstrukcí. Na trati se střídalo několik povrchů - od moderního asfaltu přes obvyklejší beton až po jezdci nenáviděné dlažební kostky v klesání k Popůvkám. Poprvé kroužili jezdci po Masarykově okruhu proti směru hodinových ručiček. Jezdci měli vůči brněnské trati velký respekt, připomínala jim proslulou severní smyčku Nurburgringu, které se přezdívalo zelené peklo.

První závod odstartoval na svatováclavský svátek roku 1930. Na startu nechyběl žádný ze světových jezdců. O vítězství se v prvním ročníku popraly německé posádky s Italy. Navzdory promyšlené taktice Tazia Nuvolariho v Alfě Romeo zůstane jako první vítěz závodu na Masarykově okruhu zapsaný Němec Hans Joachim von Morgen.

Po 11leté odmlce

V roce 1938 už kvůli politické situaci a blížící se válce závodníci v Brně neodstartovali a fanoušci se dočkali návratu rychlých aut až v roce 1949. Masarykův okruh přišel o západní část vedoucí v těsné blízkosti dnešního moderního areálu a zkrátil se tak na 17,8 kilometru. Navíc se změnil směr jízdy. První ročník obnovených závodů dal vzniknout legendárnímu pojmenování "Farinova zatáčka". Spontánně ji tak pojmenovali diváci po tragické nehodě, kdy Maserati Itala Guiseppeho Fariny vyletělo z trati a zabilo dva diváky. Jezdec přežil, byť jej dezorientovaného museli pořadatelé honit po dráze.