Někteří klimatologové dokonce hovoří o možném vzniku nových českých polopouští. Ať už se tyto scénáře naplní či nikoli, letošní léto bylo dostatečným mementem, že bychom měli s vodou v krajině lépe hospodařit, abychom byli schopni sušší období překonat. Obzvlášť silně nabývá tento apel na významu ve městech, v nichž bydlí či pracuje většina obyvatel ČR. Znečištěné ovzduší, snížená pracovní výkonnost, poruchy spánku - to jsou jen některé z negativních dopadů horkých měsíců doprovázených minimem srážek na městský život.
Nutná reakce na klimatické změny
Od sucha v roce 2015 se dlouhodobý srážkový deficit v české krajině - včetně zastavěných území - nepodařilo vyrovnat. "Nedostatek vody a potřebné závlahy začíná být alarmující. Měli bychom se proto soustředit nejen na zužitkování dešťové a šedé vody v budovách, ale také na její zadržování v urbanizovaném prostoru. Tím můžeme města ochlazovat a bojovat tak s negativními projevy městských tepelných ostrovů," apeluje Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy. Naléhavost problému se již promítla do Implementačního plánu Adaptační strategie hlavního města Prahy na klimatickou změnu pro roky 2018 a 2019, který městská Rada schválila letos v červnu. Ten ve svých cílech zahrnuje i snížení dopadů přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha prostřednictvím opatření vodního hospodářství včetně zvyšování retenčních schopností krajiny. Zastavěné území totiž zamezuje vsakování srážkové vody a urychluje její odtok bez jakéhokoli užitku - tím víc, oč je půda vlivem horka rozpraskanější a sušší. Při předpokládaném růstu průměrných teplot navíc hrozí další vysušování krajiny, včetně té urbanizované, vlivem vyššího výparu.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
