Debata o tom, jak zachránit hudební průmysl, se táhne od devadesátých let. Problém přišel ještě dřív, než se masově rozšířil širokopásmový internet. Pravý bolehlav představovala pro nahrávací průmysl tři písmena: CD−R. Tedy vypalovačky cédéček (a později i DVD), které umožnily čím dál levnější kopírování čehokoliv digitalizovatelného, tedy i hudby.
Možnost získat za pakatel takřka nekonečnou diskotéku (i když často v nevalné kvalitě způsobené nízkým datovým tokem a kompresí formátu mp3) byla pro řadu lidí neodolatelná. Jakmile se vypalovačky staly součástí každého počítače, vypadalo to s nahrávacím průmyslem bledě. Prodeje cédéček klesly, prodejci museli jít s cenou dolů.
Takový vývoj vždy vyvolá protitlak. Jenže všechny pokusy vedly do slepé uličky. Obrana skrze různé digitální pastičky nefungovala. Naopak, řadu lidí od legálního, ale podivně chráněného obsahu odradila. Velký efekt neměl ani apel na morálku či snaha přimět publikum, aby se vcítilo do kůže přeplácených hudebních superstar. Pamatujete ještě heslo "Vypalování zabíjí hudbu"?
Dnes už zní jako z jiného světa. Hromadit digitální hudbu je překonané, stejně jako cédéčka. Stahovací orgie neskončily ani tak proto, že by s nimi bylo spojeno nebezpečí právního postihu (ten dopadl maximálně na toho, kdo nahrávku zpřístupnil), ale proto, že se objevily pohodlnější cesty, jak se k hudbě dostat. Průkopníkem byl Apple, který naučil lidi za hudbu platit tak, že proces nákupu zjednodušil, a tím, že Steve Jobs vyjednal s nahrávacími společnostmi výhodné ceny.
Co se dočtete dál
- Spotify dosud nevydělalo ani cent, přesto mu investoři věří a burza jej oceňuje na víc než třicet miliard dolarů.
- Platících posluchačů hudby je zatím ale menší část.
- Patří budoucnost streamování?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
