Češi fandí nezávislým. Důvod naznačují průzkumy: zavedeným stranám a institucím důvěřují lidé méně než lokálním politikům

V debatách o tom, které politické strany vyhrály či prohrály uplynulé komunální volby, zapadlo jedno podstatné sdělení. S tím, že politické strany v počtu získaných mandátů zaostanou za místními sdruženími a hnutími, se s jistotou počítalo.

Úspěch různých nezávislých kandidátek se však tentokrát rozšířil i na střední a větší města, a dokonce i na Prahu. Zástupci celostátních stran se naopak musí leckdy smířit s tím, že na radnicích hrají spíše druhé housle.

I ty, Praho?! Symbolem bezprecedentního vzestupu komunálních sdružení v letošních volbách je úspěch kandidátky Praha sobě. Populární starosta Prahy 7 Jan Čižinský sehnal 100 tisíc podpisů pro kandidaturu a nakonec div že nevyhrál v metropoli celé volby. Získal takřka 17 procent hlasů a skončil na třetím místě, když porazil i hnutí ANO, které do kampaně v Praze nasypalo 50 milionů korun. Je to signál, že velké politické strany nemají do budoucna nic jistého ani v největších městech, kde se dosud voliči rozhodovali převážně podle celostátních politických preferencí.

Sdružení nezávislých kandidátů si v obcích a městech rozdělila téměř 35 tisíc mandátů, skoro o dva tisíce více než v roce 2014. Když k tomu přičteme zisky hnutí STAN a jejich společných kandidátek s nezávislými, přibude ještě zhruba 4000 dalších míst v zastupitelstvech. Ve srovnání s tím nejsilnější strana voleb − KDU-ČSL − dostala tam, kde kandidovala samostatně pod vlastní "značkou", zhruba 3200 míst.

Nezávislí tentokrát vyhrávali i ve větších městech, kde sice už několik let působili, dosud ale nevyčnívali nad zavedenými stranami. Když to vezmeme od západu, hned v Chebu zvítězila Volba pro město Cheb s více než 45 procenty hlasů. Před čtyřmi lety sice její předchůdkyně také skončila první, ale jen s necelými 17 procenty. V Rokycanech zase zvítězili Nezávislí před Rokycanskými patrioty, až za nimi se umístily ODS a hnutí ANO.