Komentář Daniela Hůleho: Vymahači dluhů se radují

Nový insolvenční zákon západoevropského střihu, který přináší naději pro statisíce neřešitelně předlužených lidí… Tak přesně takový zákon sněmovna nepřijala. Po letech příprav a roce intenzivního projednávání poslanci schválili de facto zákon v podobě, ve které platí již dnes. Největší změnou je, že dnes do oddlužení není vpuštěn nikdo, jehož příjmy nestačí na uhrazení alespoň třetiny dluhů, nově budou moci do insolvence vstoupit skoro všichni, ale ty, kteří na konci nesplatí onu třetinu, pravděpodobně zařízne soud. Budou tak chudší o 60 tisíc, které zaplatí insolvenčnímu správci. Přesto někteří poslanci ANO i KDU veřejnost přesvědčují, jakou šanci dlužníkům zařídili.

Druhým dechem pak dodávají, jak ochránili zájmy věřitelů. Hlavní změnu oproti původnímu návrhu připravil poslanec ANO Patrik Nacher, který vedl vnitrostranickou opozici proti Pelikánovi. Vznikl tak návrh, na který by byla pyšná i chytrá horákyně. O vyváženosti novely však vypovídají ódy, které na výslednou podobu pějí lobbisté věřitelů. Zástupce bankovní asociace označuje Nacherův návrh za projev zdravého rozumu. Obdobně návrh chválí i představitel vymahačské firmy EOS KSI.

Někteří poslanci se tak pasovali do role rozhodčích, kteří jen pískají zápas mezi věřiteli a dlužníky. S představou, že jde o rovnocenné a reprezentativně zastoupené soupeře. Úplně přitom pominuli celospolečenský rozměr fenoménu exekuce. Těch máme v Česku téměř pět milionů, pravděpodobně o řád více než v civilizovaných zemích. Poslanci se přitom nezabývají otázkou, proč máme tolik exekucí, jak jim předcházejí v ostatních zemích a jaké nabízejí dlužníkům možnosti. Všechny tyto informace jsme nejen my opakovaně ve veřejné diskusi předkládali. Kromě balkánských zemí a Česka není nikde v EU podmínkou oddlužení žádná minimální procentní hranice uhrazených dluhů.

Nacher prosadil zachování hranice 30 procent, což je minimálně o 10 procentních bodů více než nynější úspěšnost exekucí. Přesto i poslanci ANO a KDU alespoň nějaká zmírnění pro dlužníky podpořili. Například návrh Jana Farského ze STAN, aby byla odstraněna bariéra pro nejzadluženější lidi, kteří původně neměli fakticky dosáhnout na oddlužení. Naproti tomu poslanci KSČM, SPD a TOP 09 utvořili neformální koalici obhajoby balkánského modelu.

Zajímavou roli v celém příběhu sehráli piráti. Díky jejich transparentnosti, kdy o každé schůzce s lobbisty zveřejní zápis, se s nimi emisaři vymahačů dluhů obávají jednat. A tak jejich poslanci vystupují jednotně a hájí, minimálně v oblasti chudoby, racionální zájmy společnosti jako celku. Pro statisíce lidí v dluhové pasti však poslanci připravili zklamání, vymahači dluhů se radují a my všichni na to i nadále budeme doplácet. Nejen finančně, ale především nárůstem populismu. S odchodem Pelikána z ANO již nebude líp a fundamentalisté z topky ať nebědují kvůli Babišovi, protože jsou sami strůjcem vlastní destrukce.