Školy úzkým zaměřením připravují děti na minulost, nejhůř jsou na tom učiliště. V moderní době se ale uchytí jen lidé se všeobecnými dovednostmi

Závodíme s časem, školství se nestíhá přizpůsobovat potřebám nové doby, moderním technologiím ani rychle se rozvíjející automatizaci, upozornil americký ekonom Harry A. Patrinos ze Světové banky, když před dvěma týdny přednášel v think-tanku IDEA v pražském Národohospodářském ústavu AV. Ve Spojených státech může automatizace za několik let ohrozit až polovinu profesí. Výrazně pak poštovní služby, dopravce, sekretářky, obsluhu šicích strojů, počítačové programátory či kuchaře, vypočítával Patrinos. Nedá se vyloučit, že potíže bude mít za pár let i Česko.

Na stav zdejšího školství a jeho nepřipravenost na budoucnost upozorňuje i nová studie nezávislé platformy Aspen Institute CE. Český vzdělávací systém podle ní kopíruje zastaralou nebo už neexistující strukturu ekonomiky. Jako by nevnímal technologické, ekonomické a společenské změny. "Ručičky hodin posledního soudu − naštěstí − ještě nepřekročily dvanáctku. Pokud bychom ale podobnou zobrazovací metodu aplikovali na české školství, máme důvod k obavám, že jsme již překročili hranici znamenající nenávratnost," píše v úvodu studie její autor Bohumil Kartous ze vzdělávacího centra EDUin.

Až 70 procent dětí stále navštěvuje odborně úzce zaměřené střední školy, ačkoliv ekonomika předpokládá šířeji a všeobecněji vzdělané studenty na střední úrovni, kteří budou dále pokračovat v pomaturitním vzdělávání, uvádí studie. Řada učilišť pak nabízí neperspektivní obory a potýká se se špatnou kvalitou mistrů odborné praxe, s jejich nízkými platy, nedostatečným a zastaralým vybavením a nakonec i s neatraktivností pro samotné uchazeče.

Nepomůže ani aktuální návrh Asociace krajů na zavedení minimální bodové hranice v testech pro přijetí na střední školy, takzvané cut-off skóre. Cílem je, aby se na maturitní obory dostaly jen nadanější děti a snížil se podíl neúspěšných u maturity. Situaci učňovského školství, kam by mířil zbytek žáků, to podle Kartouse nevyřeší. "Když přilejete do zkažené polévky o deset procent více smetany, ničemu nepomůžete," oponuje představě některých hejtmanů, že přesunem větší části uchazečů do nematuritních oborů se zlepší kvalita vzdělávání.