V prvním díle animovaného seriálu Krtek a panda, nazvaném Přítel z dálky, se malý černý živočich vyhrabe na povrch a vzápětí narazí na hračku pandy, která právě vypadla nedaleko projíždějící holčičce.

Krtek si plyšáka přisvojí jako svého nejbližšího kamaráda a tráví s ním všechen čas. Poté co se hračka vrátí k holčičce, Krtkovi se začne stýskat natolik, že si sbalí batůžek a lopatku a vydá se na dlouhou podzemní cestu do Číny. Tam se spřátelí se skutečnou, živou pandou, kvůli ní nakonec v Číně zůstane a prožívá s kamarády různé příhody. Do Česka se už nevrátí, natož s pandou.

Proč takový pohádkový úvod? Podobně jako s cestou Krtka do Číny to dopadlo i ve vztazích mezi Českem a Čínou. A Krtek i panda v nich sehráli důležitou roli.

Prezident Miloš Zeman před lety vezl s velkou slávou figurku Krtečka do Číny, dokonce tam s ním vystupoval v televizi. Mělo to symbolicky podpořit sbližování s tamní komunistickou vládou. Počítalo se ovšem i s recipročním pobytem pandy coby čínského symbolu v Česku. Jedno z nejvzácnějších zvířat se mělo přestěhovat do pražské zoo, která pro pandu plánovala postavit nový pavilon za 200 milionů korun.

Kdyby jen Krtek. Miloš Zeman během svých návštěv Číny vyhlížel, jako by se pokoušel vyhrát mistrovství severní polokoule v servilitě. Legendárním se stalo jeho vystoupení v čínské televizi v roce 2014, kdy prohlásil, že bychom se v Číně "měli učit, jak stabilizovat společnost". Říkat něco takového v souvislosti s režimem, který stabilitu staví mimo jiné na věznění politických oponentů, na to člověk opravdu musí mít žaludek jako Zeman. Prezident sice posléze vysvětloval, že to myslel jinak, ale vzhledem k dalším událostem o tom lze úspěšně pochybovat.

Zbývá vám ještě 70 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 159 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
Máte již předplatné?
Přihlásit se