Politici protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) v pátek vyjádřili pobouření z toho, že do médií unikly detaily z interní zprávy Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV). Civilní kontrarozvědka se na jejím základě rozhodla přezkoumat, zda začít nejsilnější opoziční stranu sledovat. Podle informace listu Der Tagesspiegel je jedním z argumentů ke změně přístupu k AfD i výrok jejího člena, který vychvaloval zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a jeho "chytrou politiku" v protektorátu Čechy a Morava.

Spolupředseda AfD Jörg Meuthen v pátek označil únik interní zprávy do médií za "obrovský skandál, který masivně otřásá důvěrou ve stát a jeho instituce". Skandální je podle něj především to, že novináři dokument mají k dispozici, ale straně, které se týká, jej BfV odmítla vydat. Únik zprávy kritizoval i druhý spolupředseda strany Alexander Gauland, kterému je přitom v dokumentu věnována značná pozornost.

Interní zpráva obsahuje řadu kontroverzních výroků, kterými jsou politici AfD proslulí. Gauland například v minulosti hovořil o tom, že doba nacismu je jen "ptačím trusem" na úspěšných německých dějinách, předseda durynské AfD Björn Höcke zase památník holokaustu v centru Berlína označil za "památník hanby". Někdejší šéf mládežnické organizace AfD v Dolním Sasku Lars Steinke svého času označil strůjce neúspěšného atentátu na nacistického vůdce Adolfa Hitlera Clause von Stauffenberga za zrádce a zbabělce. Jiný člen mládežnické organizace strany například hovořil o Praze jako o "německém městě".

Podle páteční informace listu Der Tagesspiegel interní zpráva obsahuje jako argument pro změnu přístupu civilní kontrarozvědky k AfD také výrok člena berlínské buňky Bernda Pachala, který na konci roku 2016 na Facebooku chválil "chytrou politiku říšského protektora Reinharda Heydricha". Nacista Heydrich byl v letech 1941 až 1942 zastupujícím říšským protektorem v protektorátu Čechy a Morava a chtěl mimo jiné potlačit český odboj a vyřešit "židovskou otázku". Zemřel v roce 1942 na následky zranění z atentátu, který provedli Jan Kubiš a Jozef Gabčík.

Rozhodnutí německé civilní kontrarozvědky o novém zařazení AfD, které oznámil ředitel BfV v úterý, znamená, že úřad na základě veřejných vyjádření členů strany systematicky prozkoumá, nakolik se v uskupení dají vysledovat pravicově extremistické tendence. Zaměří se přitom zejména na křídlo kolem předsedy durynské AfD Höckeho a mládežnickou organizaci strany (JA). Na základě zkoumání, které by mohlo trvat až dva roky, se rozhodne, zda bude AfD zařazena do vyšší kategorie, v rámci které může BfV například verbovat ve sledované organizaci i informátory.