Nejdražší německý seriál všech dob Babylon Berlin naplňuje světový trend "quality TV". Přesahuje běžnou seriálovou produkci filmovou kvalitou

Neskrývané nadšení nad televizním seriálem Toma Tykwera nazvaným Babylon Berlin se šířilo už při jeho premiéře. Po roce a půl teď seriál, který zobrazuje bouřlivý sociální var v Německu krizového roku 1929, doputoval na druhý program České televize, a nadšení se opakuje. "Kokainový kabaret", jak se Babylonu Berlin píárově přezdívá, strhnul většinu recenzentů svým dynamickým tempem.

Odpovídá nejen rytmu zobrazované šílené doby před nacistickým sociálním výbuchem, ale především tykwerovskému "běhu o život", který filmaře navždy proslavil v jeho třetím celovečerním snímku Lola běží o život z roku 1998. Tento rytmus se Tykwerovi kongeniálně podařilo dostat i do titulní písně seriálu Zu Asche, Zu Staub (Na prach a na popel… ze světla uloupen), která se svou přilnavostí o masovější popularitu postarala už jaksi sama. Ostatně, jak říká sám autor, "chtěli jsme vytvořit píseň, která by se dala zpívat v 70. i 80. letech, nyní, ale také ve 20. letech minulého století". A to se také stalo.

Tykwerovo dílo je výrazem evropské touhy po naplnění světového trendu "quality TV", která přesahuje běžnou seriálovou produkci filmovou kvalitou, propracovaností setu, režijním zpracováním i hloubkou tématu. Podobně jako třeba Mladý papež od Paola Sorrentina. Díky Babylonu Berlin se to konečně povedlo také v Německu a na světě je "nejdražší německý seriál všech dob", jak zdůrazňuje marketingová kampaň.

Při těchto nadšených superlativech si nelze nevzpomenout na jiný německý seriál o stejné době a stejném městě, který na začátku 80. let minulého století natočil režisér Rainer Werner Fassbinder. Jmenuje se Berlin Alexanderplatz a Česká televize ho v minulosti vysílala rovněž na ČT2, byť před půlnocí. Tykwerův Babylon Berlin běží bez problémů v prime timu, což samo o sobě naznačuje, že se jedná o stravitelnější a komerčnější dílo.

Jde o posun podstatný, až příznakový, který je důležitý pro srovnání obou opusů i pro střízlivější hodnocení aktuálního televizního hitu. Především se nám na této hranici srovnání Fassbindera s Tykwerem otevírá vhled do způsobu vytváření dnešní quality TV jako ambiciózního uměleckého díla, předem komponovaného s vidinou masovějšího publika, jemuž tudíž vypravěčsky i esteticky maximálně vychází vstříc.

Fassbinder na rozdíl od Tykwera natočil svůj třináctidílný seriál, který trvá 930 minut, zcela bezohledně. Neohlížel se na vyzkoušené televizní postupy. I Fassbinder vycházel z knižní předlohy. Zatímco Tykwer sáhl po nových příbězích spisovatele a novináře Volkera Kutschera, které šikovně kombinují rešerše historických událostí a dobové literární velikány Ericha Kästnera a Alfreda Döblina, Fassbinder zfilmoval přímo Döblinovu stejnojmennou berlínskou klasiku.

Byla to kniha pro Fassbindera životně určující, jak se později svěřil, kniha, která se mu zapsala "do hlavy, do masa, do těla a do celé duše… bez ní by můj život běžel úplně jinak". Tykwera Kutscherova kniha toliko "zaujala", protože ona kokainová jízda, při níž se rozpadá společenské tkanivo, v mnohém připomíná drolení současné německé společnosti.