Jak se žije živnostníkům: S klobásami od vesnice k vesnici. Začínám ve čtyři ráno a přes léto končím i po půlnoci, říká řezník

Kolem barokních budov ve východočeském Kuksu je v zimě prázdno. Místo tisíců turistů u nich čeká hlouček místních obyvatel na pojízdnou prodejnu řezníka Josefa Petráska. Bílé auto polepené fotkami uzenin je slyšet už z dálky. Sotva zastaví a otevře postranní dvířka, začnou na prodavače pršet objednávky promrzlých zákazníků.

"Dnes jsme na páté zastávce a obsloužili jsme už přes 60 lidí," odhaduje Romana Petrásková, manželka řezníka, která přijíždí spolu s brigádnicí. "Chodí stálí i noví zákazníci. Akorát to počasí teď na ježdění není," říká. S dodávkou naloženou mrazáky a chladničkami plnými masa a uzenin se jí po namrzlé silnici jezdí hůř. V létě ale zase řeší, jak zboží do lednic nacpat, aby se nezkazilo.

Bývalá lázeňská masérka si pochvaluje, jak se v Kuksu rodinná pojízdná prodejna uchytila. "Naši předchůdci tu byli třikrát a už nepřijeli. My sem jezdíme už déle než rok," vypravuje. V Kuksu není samoobsluha a místní musí nakupovat v osm kilometrů vzdáleném Dvoře Králové nad Labem. I kvůli takovým obcím Petráskovi rozšířili nabídku. Zákazníci si u nich mohou koupit i pečivo nebo objednat obložené mísy.

S klobásami od vesnice k vesnici

Dalších 5
fotografií

Zatímco pojízdná prodejna pokračuje z Kuksu dál, nedaleko se připravují uzeniny, které bude prodávat další den. V pět kilometrů vzdálených Vlčkovicích plní Josef Petrásek spolu s brigádníkem střívka na párky a věší je do udírny. Připravují i klobásy, půlí maso nebo dělají tlačenku. Ve výrobně u svého domku zpracují metrák masa denně.

Z vlastního chovu i z jatek

"Začínali jsme s masem z vlastního chovu, pak ale byla tak velká poptávka, že už to nešlo. Kupuji maso z jatek a mám další tři dodavatele. Když jeden vypadne nebo zdraží, můžu jinam," vysvětluje Petrásek. Do pojízdné prodejny vyrábí zhruba 40 druhů uzenin, z vlastního chovu dál prodává půlky vepřového. Loni mělo uzenářství obrat kolem 3,5 milionu korun.

Petrásek se vyučil řezníkem a uzenářem. Pracovat začal ve výrobně ve Dvoře Králové a zároveň obdělával i pozemky, které jeho rodina získala zpět v restitucích. Když se ženou dostavěli domek ve Vlčkovicích, udělal si živnostenský list a začal podnikat. Měl ale zdravotní problémy, a na nějaký čas proto řeznické profese zanechal. Nevydržel to ale dlouho.

"Začal jsem dělat jednou za 14 dní třeba deset kilo tlačenky. Lidé to chtěli a zájem se zvyšoval," popisuje. Před 11 lety proto zavedl takzvaný prodej ze dvora − prodával malé množství masa a uzenin přímo ve své výrobně.

Před čtyřmi lety ho zlákaly farmářské trhy v malých městech v okolí, kam o víkendech jezdí dodnes. Zhruba ve stejnou dobu si pořídil i vlastní uzenářský obchod. Majitelka prodejny ve Dvoře Králové, kam Petrásek uzeniny dodával, už nechtěla pokračovat, a tak se rozhodl podnik převzít. Živnost ale nešla podle jeho představ.

"Kšeft ubýval, tržby se zmenšovaly a nemělo to smysl," vysvětluje. Uvažoval, že řeznictví zavře, a začal shánět pojízdnou prodejnu. Nakonec si ji půjčil, jenže počáteční výdělky sotva stačily pokrýt nájem. Pořídil si proto vlastní dodávku, ta je teď jediným místem, kde je možné jeho uzeniny celoročně koupit. V létě funguje prodej i ve výrobně, kam za ním místní chodí, aby jim naložil maso na grilování.