Volí se Rada Českého rozhlasu. Kolik pašalíků rozdají poslanci?

Více než dvacet lidí se tento týden představí poslancům při veřejném slyšení uchazečů o dvě volná místa v Radě Českého rozhlasu. Seznam kandidátů je tradičně směsí odborníků, někdejších rozhlasových manažerů i zapálených idealistů.

A najdeme v něm také nominanty hnutí ANO, kteří narazili, když si zadali s politikou. Do kontrolního orgánu veřejnoprávního rádia se tak snaží dostat loňský kandidát do Senátu Jaromír Ostrý nebo bývalý ministr kultury Ilja Šmíd, který seděl v první vládě Andreje Babiše. Vypadá to jako klasické pašalíky, náplasti za neúspěch. S ANO je spojena i lektorka Stanislava Spoustová, která kandidaturu zkouší už poněkolikáté. Loni postoupila do finále, ale nakonec neprošla. V roce 2016 se v barvách hnutí ucházela o přízeň voličů v krajských volbách.

Takové spojení s parlamentní stranou je problematické a rozhlasu by neprospělo. Už takhle v radě sedí bývalý poslanec ČSSD Vítězslav Jandák. Rada se sněmovně zodpovídá, předkládá poslancům výroční zprávy a dohlíží na ekonomické fungování veřejnoprávního rozhlasu. Jak důkladné by pak byly otázky od poslanců, pokud by v radě seděli kandidáti vládní koalice? Bylo by vůbec možné, aby takoví radní ohlídali nezávislost a férovost vysílání? A byly by důvěryhodné jejich námitky ke zpravodajství o aférách spojených s představiteli vlády?

Druhý problém je s rozhlasovými manažery, jejichž angažmá ve vedení instituce za různých okolností skončilo. Pokud by sněmovna vybrala třeba Miroslava Krupičku, Petra Fischera nebo Jaromíra Ostrého, vypadala by rada jako paralelní vedení rádia. Momentálně jsou členy rady už dva bývalí šéfredaktoři stanice Dvojka − Jiří Vejvoda a Miroslav Dittrich. Copak by k nim měl přibýt ještě třetí exmanažer? Naplňovala by potom taková rada smysl, aby v ní byly zastoupeny různé společenské proudy? Ne. Byla by to přehlídka lidí s různými kolegiálními vazbami, ne kontrolní orgán.