Trumpova zajatecká páka tlačí na Evropu

S tím, jak se blíží porážka takzvaného Islámského státu přežívajícího nyní na syrsko-iráckém pomezí, roste důležitost otázky, co si počít se zajatci a s jejich rodinnými příslušníky. Případy zvláštního zájmu představují radikální islamisté pocházející z Evropy. Právě na jejich účet v letech 2015 až 2016 totiž připadaly krvavé atentáty ve Francii a v Belgii a o to oprávněnější jsou obavy z jejich případného návratu.

Taková vyhlídka patří k nejvážnějším bezpečnostním rizikům a tím, kdo ji nyní evropským vládám připomněl, je americký prezident. Jeho víkendový vzkaz byl ryze trumpovský: "Spojené státy žádají Británii, Francii, Německo a další státy, aby převzaly více než 800 bojovníků ISIS, které jsme zajali v Sýrii, a postavily je před soud. Porážka chalífátu je na spadnutí. Alternativa není dobrá, jinak bychom je byli nuceni propustit…"

Jedna věc je, co s radikálními islamisty na bojišti, a úplně odlišná, jak s nimi nakládat před nezávislými soudy v zemích s fungujícím právním pořádkem. Při dobývání domu obsazeného bojovníky ISIS nejspíše nelze před výstřelem žádat o předložení průkazu, případně obstarat zaprotokolovanou výpověď svědků, kdo pálil z toho či onoho okna. Pokud však má být někdo postaven třeba před německý soud nebo jen zadržován ve vazbě, musí být dotyčný identifikován a důvody pro zadržení, či dokonce odsouzení spolehlivě podloženy. Což je jen část problému, protože například Francie, kde je již nyní ve vězení několik stovek islamistických teroristů, přiznává, že si s nimi neví rady, především, jak zabránit, aby za mřížemi neovlivňovali ostatní. Řada pachatelů atentátů se mnohdy radikalizovala, právě když sdílela cely s džihádisty.

Že by o všech těchto potížích v Bílém domě nic netušili? Při transakčním přístupu Donalda Trumpa je mnohem pravděpodobnější, že zamířil na slabé místo Evropanů a nynějším tlakem stupňuje svou vyjednávací pozici, jejímž hlavním mottem je "my v obraně děláme a platíme hodně a vy musíte přidat".