Náš rodinný dům formovalo slunce

Kdy jste se rozhodl stát architektem?

První myšlenky jsem měl už na základní škole. Zatímco moji vrstevníci řešili třeba auta, tak já jsem se víc díval po stavbách. Tehdy jsem si ještě nevědomky říkal, že by se mi líbilo je tvořit.

První pracovní zkušenosti jste sbíral v Rakousku. Proč právě tam?

Při studiích na Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně jsem přemýšlel nad tím, jestli by nestálo za to, rozšířit si obzor, nebýt limitovaný jen tou naší moravskou kotlinou. Zároveň jsem si uvědomoval, že zatímco v minulosti jsme byli tím vzorem my, já jsem v době svých studií vzory viděl spíše v Rakousku nebo Švýcarsku. Musíme si totiž s pokorou přiznat, že v Česku tolik současných kvalitních staveb nemáme. Proto jsem byl rád, že jsem mohl sbírat zkušenosti ve Vídni, kde je těch staveb přece jen víc. Na druhou stranu, ačkoliv pořád nedosahujeme stejných kvalit jako před druhou světovou válkou, kdy jsme byli v architektuře světovým lídrem, tak se to postupně zlepšuje. Navíc zde vidím i pozitivní vývoj v přístupu k architektům.

V jakém ohledu?

Lidé v Česku si už uvědomují, že architekt je svým způsobem investice, která se vyplatí. Něco ve stylu dvakrát měř, jednou řež.

Věnujete se především projektování pasivních domů. Co vás na nich zaujalo?

Pasivní domy vnímám jako nadčasovou záležitost. Z hlediska energetického řešení je to do značné míry revoluce, která poskytuje člověku značnou nezávislost a soběstačnost. Současně architekta neomezují v kreativních řešeních, což je skvělé. Je jen potřeba dodržet některé zákony stavební fyziky.

S pasivními domy jste se poprvé setkal právě při své práci v Rakousku?

To je trochu paradoxní. Když jsem se o pasivních domech poprvé dozvěděl, tak jsem nevěřil, že něco takového může fungovat. Připadalo mi to spíš jako marketing. Pokud pasivní domy opravdu tolik šetří energii, proč nejsou všude? Proč už se nestaví jen takhle?

Náš rodinný dům formovalo slunce

Kdy jste svůj názor změnil?

Vzbuzovalo to ve mně velké otazníky, proto jsem navštívil několik takových domů a setkal se s jejich majiteli. Chtěl jsem se osobně přesvědčit, zda všechno to, co se o pasivním bydlení říká, je pravda. A u třetího nebo čtvrtého domu, kdy mi všichni potvrzovali, že to opravdu funguje, jsem tomu uvěřil.

Když koncept funguje, proč se tedy u nás nestaví víc pasivních domů?

Na jednu stranu za to může určitá neinformovanost. Lidé mnohdy třeba nevědí, že takové stavby existují. Myslíme si, že je jednodušší okopírovat dům od Franty, ten ho zase okopíroval od Pepy, různě to tady bastlíme a myslíme si, že je to v pořádku, ačkoliv není.