Předsedou hnutí Starostové a nezávislí (STAN) se stal poslanec a kolínský starosta Vít Rakušan. Hlas mu na sobotním sněmu hnutí dalo 93,9 procenta delegátů. Rakušan byl jediným kandidátem na předsedu, nahrazuje ve funkci Petra Gazdíka.

"Děkuji vám za obrovsky silný mandát," řekl nový šéf strany. Silná podpora podle něj ukazuje, že je hnutí jednotné a že se ztotožňuje s vizí, která ho dovede do vlády České republiky.

Dosavadní předseda Gazdík svému nástupci symbolicky předal stan. Popřál mu, aby se o něj dobře staral, aby ho neušpinil a aby ho zvětšoval.

Prvním místopředsedou hnutí se stal předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský. Hlasovalo pro něj 93 procent delegátů. Volební lídr do sněmovních voleb v roce 2017 neměl protikandidáta. Jako dvojku hnutí si ho přál nový předseda Vít Rakušan. Delegáti budou nyní volit další stranické místopředsedy a členy užšího vedení.

Za hlavní prioritu STAN Farský označil vzdělanost a vzdělání, které jsou podle něj nejlépe investovanými penězi a jsou i odpovědí na bezpečnost České republiky a její růst. Za velkou výzvu označil zmenšování meziregionálních rozdílů.

Místopředsedy hnutí se stali bývalý předseda Petr Gazdík a Věra Kovářová a Radim Sršeň, kteří své posty obhájili. Ze 152 vyzvednutých hlasovacích lístků dalo nejvíce delegátů hlas Gazdíkovi, 130. Pro Kovářovou hlasovalo 129 delegátů a pro Sršně 127.

Mandát vedení Starostů měl původně skončit až v roce 2020, celostátní výbor STAN ale na Gazdíkův návrh v polovině prosince rozhodl, že už letošní sněm bude volební. Gazdík již dříve řekl, že hnutí, které založil, potřebuje nový impulz.

O nových členech vedení se hlasovalo elektronicky. Ještě před volbou mluvili na sněmu zástupci občanských demokratů, Pirátů, lidovců, TOP 09 a sociálních demokratů. Starostové hlasují také o některých technických změnách ve stanovách a mluvit budou i o blížících se volbách do Evropského parlamentu.

"Mám ambici přivést Starosty i do vlády, odkud půjdou prosazovat naše ideje snáz," uvedl Rakušan ve stranických novinách. Chce, aby hnutí absorbovalo osobnosti. "Lidi, kteří stejně jako my vidí prostor i čas něco změnit, mají chuť to dělat pod naší značkou a nechtějí za to místa na plakátu," poznamenal.

Gazdík stojí v čele STAN od roku 2009. Funkce předsedy se už jednou vzdal a v březnu 2014 STAN převzal liberecký hejtman Martin Půta. V listopadu stejného roku ale Půta z funkce odešel kvůli podezření z přijetí úplatku a ze zneužití pravomoci a Gazdík jako místopředseda vedení Starostů znovu převzal, později byl opětovně zvolen předsedou. Rakušan o něm prohlásil, že hnutí vedl dobře a uspěl. "V mých očích zcela jistě obstál," uvedl.

STAN získal v roce 2017 v posledních sněmovních volbách 5,18 procenta hlasů a šest mandátů. V Senátu má STAN  nejsilnější klub s 19 členy, když v sobotních doplňovacích senátních volbách v Praze 9 zvítězil jeho kandidát, nestraník David Smoljak. V komunálních volbách v roce 2018 se hnutí prosadilo do řady zastupitelstev včetně Prahy, celkově získalo 2601 zastupitelů.

Strana budoucnosti

Starostové a nezávislí mohou zvítězit v krajských volbách a překreslit politickou mapu, řekl končící předseda hnutí Petr Gazdík v rozlučkové řeči na volebním sjezdu strany. Čas hnutí podle něj ještě za několik let přijde. Marketingové projekty podle něj nebudou trvat věčně a lidé budou chtít volit odborníky. STAN označil na nejvíce podceňovanou stranu.

Podle Gazdíka se v současné době bojuje o demokracii. Zdůraznil, že senátorský klub STAN nedopustí posunutí České republiky směrem na východ.

"Některými stranami adorovaná přímá demokracie se bere jako to nejlepší. My říkáme, že zastupitelská demokracie má ještě smysl, je lepší zárukou demokracie vůbec. A to, co může přinést přímá demokracie, vidíme na brexitu. Přímou demokracii se musíme učit na komunálních a regionálních referendech a tématech," uvedl a vyloučil konání referenda o zahraničněpolitických tématech nebo daních.

Lidé a uskupení kandidující se Starosty a nezávislými musí podle Gazdíka voliče oslovovat více pod společnou hlavičkou STAN. Zdůraznil, že hnutí musí mít pevné postoje k hlavním politickým otázkám.

Hnutí podle něj nehrozí personální vyprázdněnost, protože může čerpat ze své silné členské základny. STAN označil za nejpodceňovanější stranu a za nenápadnou sílu. "Máme na to a této zemi můžeme prospět," zdůraznil.

Poznamenal, že čas STAN přijde. "Vzpomeňte si na má slova za několik let," řekl. Marketingové projekty podle něj nebudou bavit voliče věčně a budou chtít odborníky, které může nabídnout STAN.

Delegáti Gazdíkovi za jeho práci poděkovali potleskem ve stoje.

Volební právo pro šestnáctileté

Na tiskové konferenci nový lídr STAN Vít Rakušan uvedl, že strana bude navrhovat volební právo do komunálních voleb i pro šestnáctileté občany České republiky. Do budoucna by se toto volební právo podle něj mohlo rozšířit i na další volby. Nemyslí si, že návrh je odsouzen k neúspěchu.

"Myslíme si, že nazrála doba, aby se otevřela diskuse k tomu, že v českém systému měli právo volit i šestnáctiletí," řekl Rakušan. Začít by se podle něj mělo, stejně jako v Rakousku, na komunální úrovni. Později by volební právo šestnáctiletých rozšířil i na další volby. Mladá generace je podle Rakušana často mediálně zdatnější a lépe se orientuje v záplavě informací. Poznamenal, že když se debatuje o snižování hranice trestněprávní odpovědnosti mladých lidí, proč by také neměli dostat právo rozhodovat o budoucnosti státu.

Rakušan se bude chtít postupně scházet s představiteli dalších politických stran kromě KSČM a SPD, rád by se setkal i s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Premiéra Babiše by Rakušan chtěl požádat, aby byl jeho kabinet konstruktivní vládou, stejně jako premiér vyzývá opozici, aby byla konstruktivní. Představí mu hlavní programové body a mluvit s ním chce také třeba o reformě vzdělávacího systému.

V plánu má nový předseda také návštěvy regionů a debaty s občany, podpoří také stranické kandidáty do Evropského parlamentu.

Evropské dotace

Europoslanec Stanislav Polčák na tiskové konferenci STAN kritizoval současné podmínky udílení evropských dotací, kdy je mohou získat i velké korporace. Uvedl, že hnutí bude chtít vyzvat vládu ke změně podmínek čerpání dotací. "Jednoznačně se kloníme k tomu, aby čerpání bylo nasměrováno především pro obce, města, regiony, pro malé a střední podniky, pro výzkum, vědu, základní infrastrukturu a dostupnost služeb. Nemyslíme si, že by čerpat evropskou podporu měly významné až nadnárodní korporace, nebo u nenárokových dotací velké holdingy, jako je skupina Agrofert," uvedl Polčák.

Agrofert vlastnil do začátku předloňského roku premiér Andrej Babiš (ANO), v únoru 2017 musel kvůli zákonu o střetu zájmů vložit akcie svých firem do svěřenských fondů. Kvůli unijní dotaci pro farmu Čapí hnízdo čelí Babiš trestnímu stíhání.

"K tomu chceme jednoznačně vyzvat, aby to vláda, aby tyto prostředky, které jsou nenárokové, náležely především malým a středním podnikům. Myslím si, že to je klíčové pro naši budoucnost," řekl Polčák s tím, že se tento návrh týká nenárokových dotací, nikoli dotací pro zemědělce.