Úlevy pro Tykače: Miliardářova elektrárna ve Chvaleticích nedokáže plnit ekologické normy. Žádost o výjimku naštvala místní i aktivisty

Poklidné městečko Chvaletice, které leží asi 20 kilometrů na západ od Pardubic, zažilo na podzim roku 2016 výjimečnou podívanou. Jedenáct členů Greenpeace a spolku Zastavme elektrárnu Chvaletice vyšplhalo na jednu z chladicích věží elektrárny, aby tady dva dny protestovali proti toleranci úřadů vůči stárnoucímu zařízení. Do bílé zdi přitom navrtali zhruba stovku děr pro kotvy, aby se mohli na lanech a v horolezeckých úvazcích bezpečně pohybovat a vyvěsit transparenty. Dění sledovali nejen místní, do ospalého městečka se sjeli reportéři a televizní štáby. Aktivisty po dvou nocích strávených na ochozu věže a sestupu odvezla policie.

Nepřehlédnutelné akci, kterou chtěli demonstranti upozornit, že zařízení se při své přestavbě dokázalo vyhnout procesu EIA, tedy posuzování vlivu na životní prostředí, předcházely žaloby a soudní spory. Pře, ve které aktivisté tvrdí, že přizpůsobování elektrárny stále přísnějším ekologickým limitům je nedostatečné, trvá dodnes a v posledních měsících se ještě vyostřila. Zavinila to nová žádost o úlevy. Elektrárna, kterou před šesti lety koupila od ČEZ společnost Sev.en EC miliardáře Pavla Tykače, jež v ní spaluje uhlí ze svých severočeských hnědouhelných dolů, žádá o výjimku pro nové, přísnější limity emisí oxidů dusíku a rtuti. Ukázalo se totiž, že je není schopna od roku 2021 plnit.

Žádost podaná letos v lednu zatáhla do sporu i obyvatele a politiky zejména z blízkých Pardubic, na které část z emisí elektrárny dopadá. O věci dokonce nedávno hlasovalo pardubické zastupitelstvo. Kvůli tomu, jak se postavit k žádosti Tykačovy společnosti, která žádá o výjimku Pardubický kraj, se lokální politici dostali do konfliktu. Městská rada, ve které sedí zástupci široké koalice vedené ANO, se snažila zastupitele přesvědčit, že město by do správního řízení − přestože je jeho účastníkem − nemělo hovořit a mělo by nechat rozhodnutí jen na úřednících. "Nejsem tak technicky zdatný, abych rozhodl, jestli má elektrárna výjimku dostat," citovala ČTK například náměstka primátora Petra Kvaše z ODS.

Pardubice výjimku odmítají

Nakonec se ale zastupitelé, včetně některých koaličních, rozhodnutí radních vzepřeli a odhlasovali usnesení, ve kterém výjimku pro elektrárnu odmítají. Zvítězila obava, že se ovzduší Pardubic, už dnes znečištěné jemným polétavým prachem a benzo(a)pyreny (produkt nedokonalého spalování), ještě zhorší. "Pardubice jsou na návětrné straně a důsledky emisí z elektrárny už pociťují. Látky, které elektrárna vypouští, jsou navíc karcinogenní," řekl mimo jiné zastupitel a onkolog Vít Ulrych z Koalice pro Pardubice.

Kolik znečišťujících látek by vlastně v ovzduší kvůli elektrárně mohlo přibýt? Podnik žádá, aby mohl vypouštět ročně 303 kilogramů rtuti a 337 tun oxidů dusíku nad limit, který začne v Evropě platit od srpna 2021.

Důvodem jsou úspory. Dva modernizované bloky elektrárnu stály již tři miliardy korun. Díky tomu značně klesly například emise oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících látek. Firma však použila méně pokročilou technologii odstraňování dusíku a stejnou chce pořídit na zbývající dva bloky. Aby splnila nově požadované limity pro oxidy dusíku, musela by investovat dalších 1,4 miliardy korun do kvalitnějších filtrů. Vedení podniku přitom argumentuje tím, že podíl elektrárny na celkových imisích dusíkatých látek by se stejně snížil jen nepatrně.

"Podíl elektrárny by se snížil o pouhých 0,05 procenta pro okolí elektrárny a maximálně o 0,02 procenta pro město Pardubice," uvedl pro ČTK generální ředitel chvaletické elektrárny Václav Matys na základě vlastních výpočtů opřených o data z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).