Uchazeči o studium čtyřletých maturitních oborů měli letos u jednotných přijímacích zkoušek v testu z matematiky v průměru o 7,2 procentního bodu lepší výsledek než loni. Matematiku zvládly v meziročním srovnání lépe také děti na šestiletých gymnáziích, na osmiletých hůře. Naopak v češtině se úspěšnost zájemců o maturitní studium snížila. Na čtyřletých oborech i šestiletých gymnáziích klesla o 3,2 procentního bodu, na osmiletých gymnáziích pak o 0,9 procentního bodu. Vyplývá to z výsledků jednotných přijímacích zkoušek, které na webu zveřejnil Cermat.

Podle Marka Lehečky z oddělení vnějších vztahů Cermatu je nicméně meziroční porovnání výsledků zkoušek problematické. "Rozdíly ve výsledcích mohou být způsobeny mnoha faktory, například ztížením obtížnosti testů na základě žádostí samotných škol a podobně," uvedl. Zhoršení či zlepšení průměrných výsledků tedy nemusí znamenat, že uchazeči měli oproti předchozím rokům nižší či vyšší úroveň znalostí.

Zájemci o maturitní obory dělali v polovině dubna jednotné přijímací zkoušky z češtiny a matematiky. Mohli se přihlásit na dvě školy, přičemž se jim pro obě započítal ten lepší výsledek z obou zkoušek. Na čtyřletých oborech získali žáci z češtiny v lepším pokusu v průměru 59,2 procenta bodů, v testu z matematiky 43,1 procenta. V roce 2018 měli z češtiny 62,4 procenta bodů a z matematiky 35,9 procenta bodů.

Zatímco mezi letoškem a loňskem se tak výsledky dětí v testu z českého jazyka zhoršily a v testu z matematiky se zlepšily, mezi roky 2017 a 2018 to bylo naopak. Průměrná úspěšnost v češtině se tehdy zvýšila o 2,4 procentního bodu a v matematice poklesla o 10,4 procentního bodu.

Výsledky uchazečů o víceletá gymnázia mají od začátku plošného fungování jednotné přijímací zkoušky, tedy od roku 2017 do letoška, klesající tendenci.

Výjimkou je test z matematiky na šestiletých gymnáziích, ve kterém žáci letos uspěli o 1,8 procentního bodu lépe než loni. Nyní získali průměrně 48,5 procenta možných bodů.

V testu z českého jazyka byl průměrný výsledek na šestiletých gymnáziích 56,7 procenta bodů, tedy o 3,6 procentního bodu méně než loni. Před dvěma roky dostali 61,7 procenta bodů. Na osmiletých gymnáziích získali letos uchazeči v češtině v průměru 52,6 procenta bodů, což je o 0,9 procentního bodu méně než v minulém roce. V matematice uspěli na 41,2 procenta, tedy o 0,5 procentního bodu hůře než loni. V roce 2017 měli zájemci o osmileté studium z češtiny 55,4 procenta a z matematiky 53,7 procenta bodů.

K přijímacím zkouškám se letos přihlásilo celkem 89 867 žáků. Konaly se mezi 12. a 17. dubnem. Možnost konat zkoušky v obou termínech využilo podle Cermatu zhruba 70 500 dětí. Náhradní termíny budou 13. a 14. května, podle Cermatu k nim má přijít ještě několik stovek dětí.

Výsledky zkoušek z poloviny dubna obdrželi v neděli ředitelé škol a nejpozději v úterý je měli za úkol zveřejnit. Minimální hranici bodů pro přijetí na maturitní obory stát nestanovil. Mohou o ní rozhodnout sami ředitelé.

Zda dítě ve zkouškách uspělo, tak záleží zejména na tom, kolik bodů získá ve srovnání s ostatními zájemci o stejnou školu a kolik dětí se tam přihlásilo.

Zhruba polovina letošních uchazečů se přihlásila na střední odborné školy. Kolem 47 procent všech si podalo alespoň jednu přihlášku na některý druh gymnázia. Nejmenší zájem byl o učební obory s maturitou a nástavby.

Současný systém jednotných přijímacích zkoušek má řadu kritiků. Vyčítají mu například, že zvýhodňuje uchazeče ze sociálně lépe postavených rodin, které dětem zajistí dobrou přípravu na zkoušky. Podle mnoha ředitelů škol také představuje velkou administrativní zátěž pro školy.

Výsledek uchazečů u testů jednotných přijímacích zkoušek - lepší pokus (v procentech):

  2017 2018 2019
Čtyřleté obory - čeština 60,0 62,4 59,2
Čtyřleté obory - matematika 46,3 35,9 43,1
Šestiletá gymnázia - čeština 61,7 60,3 56,7
Šestiletá gymnázia - matematika 48,1 46,7 48,5
Osmiletá gymnázia - čeština 55,4 53,5 52,6
Osmiletá gymnázia - matematika 53,7 41,7 41,2

Zdroj: CERMAT