Ženy se bojí vstoupit do čistě mužských týmů. Jejich obavy jsou většinou zbytečné, s diskriminací se v praxi nesetkají

Karolína Pleskačová nastoupila před pěti lety do oddělení výpočetní techniky jedné středně velké olomoucké firmy. Jako jediná žena sdílela pracovní prostor s dalšími pěti muži. "Když se mě od té doby kdokoliv zeptal, jaké to je pracovat výhradně mezi mužskými kolegy, musela jsem se smát. Je to úplně stejné jako v jakémkoliv jiném týmu. Máme dost práce, takže na řešení toho, kdo je jakého pohlaví, nám nezbývá čas," říká Pleskačová. Jako IT pracovnice se dostala do situace, která není nijak překvapivá − ve světě ani v Česku. S nedostatkem žen se potýkají mnohé obory, zejména pak ty, které jsou právě s technického zaměření.

Údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) hlásí, že pozice ve výpočetních a komunikačních technologiích zabírají ženy pouze z deseti procent. Mezi studenty technických oborů je rozdíl ještě větší − až 95 procent tvoří muži. Nedostatek rovnováhy mezi pohlavími korunuje rozdílnost platů. Zatímco muži pobírali v těchto oborech v průměru 44 tisíc korun, ženy dosáhly na 84 procent této mzdy − 37 tisíc korun. Podle ČSÚ lze "rovnostářštější" podmínky v tomto odvětví nalézt jen ve státním sektoru.

Na propast mezi ženami a muži v odvětví poukazují i mnohé zahraniční průzkumy. Studie poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers poukazuje mimo jiné na to, že 78 procent studentů technických oborů nedokáže jmenovat jedinou slavnou ženu, která pracovala v jejich sféře. Dobrou ilustrací situace je to, že pouze třem procentům britských žen "naskočí" technologie jako první možnost profese, které by se chtěly jednou věnovat.