Staněk je zralý na výměnu. Škodí ČSSD

Díkybohu, že má Jiří Fajt, nedávno kvůli údajným hospodářským pochybením odvolaný šéf Národní galerie, víc odpovědnosti v těle než někteří politici.

Kdyby byl skutečně vykuk, mohl kývnout na nabídku svého prozatímního nástupce Ivana Morávka a přijmout funkci finančního ředitele NG. A dokonale by tím zesměšnil svého kata, ministra kultury Antonína Staňka z ČSSD, že svým pochybně zdůvodněným manévrem vlastně udělal kozla zahradníkem. Jenže proč by respektovaný kunsthistorik Fajt klesal na politikovu úroveň, že. Staněk se navíc zesměšňuje sám.

Loni, ještě jako pouhý kandidát na ministerské křeslo, si osvojil návrh poslance Lea Luzara z KSČM, aby komunistický básník Karel Sýs dostal státní vyznamenání.

Poté už jako člen vlády, i když téměř neviditelný, asistoval při uvedení knihy komunistického poslance Miroslava Grebeníčka, kritizující církevní restituce. Ale hlavně Staněk zničehonic odvolal Fajta z NG a zároveň i šéfa Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. V případě Fajta ministr nerozptýlil podezření, že zdůvodnění o porušení hospodářské kázně bylo jen zástupné, protože za vším byl především tlak Hradu. Ten má s Fajtem nevyřízené účty.

Teď se ČSSD kvůli Staňkovi znovu štěpí. Z jedné strany ministra drží předseda Jan Hamáček, který si to nechce rozházet se Zemanem, a spěchá proto na výběr nového šéfa NG. Jenže pak je tu rostoucí odpor kulturní fronty. Zkušenost z dob televizní krize roku 2001 říká, že naštvat umělce se nevyplácí. Proto se část ČSSD v čele s prvním místopředsedou Romanem Onderkou přimlouvá za Staňkovo odvolání.

Čas k tomu skutečně nazrál. Jeden z nejslabších polistopadových ministrů škodí své straně. Ale kývl by na jeho odvolání prezident, jemuž se právě takoví mouřeníni hodí nejen kvůli Fajtovi?

ČSSD kvůli eurovolbám tlačí na odchod ministra kultury Staňka. Doufáme, že pochopí, že situace je neudržitelná, říká jeho spolustraník

14. 5. 2019 ▪ 3 min. čtení