Rozšiřuje se trend přírodních staveb i v České republice?

Za dvanáct let, co tvořím, určitě ano. Každý rok přibývá spousta nových zákazníků. Ročně dělám vždy několik přednášek a workshopů, jezdím na festivaly a výstavy, pravidelně přispívám na facebookové stránky, kde máme přes šest tisíc sledujících. Stále je ale většina těch, kteří o vrbových stavbách nikdy neslyšeli.

Jak vás napadlo věnovat se tvorbě z proutí a kde berete inspiraci?

Vše odstartoval příjezd kamarádky, která čerstvě vystudovala zahradní architekturu v Německu. Když po jejich vzoru začala navrhovat vrbové stavby do českých přírodních zahrad, rázem zjistila, že se vlastně takové činnosti nikdo nevěnuje. Mě to okamžitě zaujalo, protože se u mě rozezněly geny po dědečkovi a pradědečkovi, kteří byli košíkáři. Několik měsíců jsem hledal o živých stavbách informace na zahraničních webech, prakticky denně jsem ležel u počítače. Nedlouho potom jsem objevil nevyužitou plantáž a řekl jsem si, že se prostě musím do tvorby z proutí pustit. Jako u všeho byly začátky těžké.

Začínal jste stylem pokus omyl?

Přesně tak. Vždycky jsem se snažil vzít si nějaké ponaučení. Po pár letech jsem výrazně zdokonalil techniku a dokázal tvorbu přizpůsobit českým podmínkám. Velkou výhodou je oblíbenost takových staveb ve světě, hlavně v západní Evropě a Spojených státech. Můžete tak lehce najít inspiraci na sociálních sítích od francouzských, anglických, německých nebo ruských tvůrců.

36

Tolik pevnostních oblouků vytvořil Jiří Rech nad lávkou v Říčanech u Prahy. Za tuto realizaci získal ocenění Dřevostavba roku 2017.

Kdo tvoří vaši klientelu? Vytváříte třeba i zahradní doplňky do škol, kde se to vysloveně nabízí?

Základem je živá tvorba do škol, mateřských škol a ekocenter. Dále obecní a komerční prostory, soukromé zahrady a dětská centra. U suché tvorby jsou to v zásadě komerční a studijní prostory.

Jakou nejzajímavější stavbu z proutí jste vytvářel? Jak dlouho trvala?

Pokud jde o živé stavby, mezi nejzajímavější patří ty největší a nejranější, ale na krásných projektech pracujeme neustále. Za zmínku stojí Trenčínský tunel dlouhý 14 metrů, který kopíruje design nového železničního mostu nad Váhem a jeho ukončení je nasměrované tak, že vzdává poctu zdejšímu krásnému hradu. V paměti mi utkvěl i padesátimetrový tunel pro restauraci v Otradicích. Nebo v Říčanech u Prahy vyrostlo 36 pevnostních oblouků nad lávkou v lokálním chráněném biotopu. Dostali jsme za tuto tvorbu ocenění Dřevostavba roku 2017 v sekci dřevěných konstrukcí.

A co se týče suché tvorby?

Jednoznačně tři obří a unikátní projekty. První je v brněnském AZ Toweru, kde je na ploše 10 krát 10 metrů přes tři patra vrbová plastika a pět metrů široká proutěná recepce při hlavním vstupu. Tvořil jsem je sám pět týdnů. Dalším projektem bylo opletení altánu pro zemědělskou univerzitu v Praze-Suchdole. Dokonce je navržená mezi 31 nejlepších takových projektů za minulý rok. A třetí významný projekt se nachází v jedné z olomouckých restaurací, kde jsem tvořil oplétací stěnu, strop salonku a podhledy po celém podniku. Trvalo to šest týdnů.

Velkou výhodou je oblíbenost takových staveb ve světě, hlavně v západní Evropě a Spojených státech.

O jaký druh doplňků do exteriérů či interiérů mají klienti největší zájem?

V exteriéru převažují různě veliká iglú a tunely pro děti. Následují oplocení soukromých zahrad a altánky pro vytvoření stínu a klidu na zahradě. U suchých, interiérových realizací jsou to různé dekorativní prvky podkreslující design dané místnosti, propojující různé prvky či místnosti nebo doplňující sklo, železo a betonové monolity. Přirozené vlnění proutí v rámci kterékoli moderně laděné místnosti ladně narušuje její unylost, rovnost a hranatost.

Jiří Rech (38)

Začínal jako hokejový brankář, v sezoně 2004/2005 odchytal 14 prvoligových zápasů za Kometu Brno. Po ukončení sportovní kariéry zcela propadl vrbovému proutí. Roku 2007 začal pod značkou Vrbičky stavět proutěné konstrukce. Roku 2017 získal za projekt v Říčanech u Prahy ocenění Dřevostavba roku v sekci dřevěných konstrukcí.

Jiří Rech

Jak dlouho trvá například stavba altánu na zahradě?

To závisí na mnoha faktorech, jako jsou velikost a typ stavby, podloží zahrady a podobně. Dá se říct, že když se dá vrtat půdním vrtákem, jsme za jeden den se stavbou hotovi. Samozřejmě když tvoříme stometrový plot, děláme ho déle. Pokud chcete altán vytvořit ze suchého proutí, může jeho stavba trvat i týden.

Na co je potřeba při výběru místa pamatovat?

Nejdůležitější u živých staveb je, že potřebují hodně vláhy a slunce. Takže je neumísťujeme pod stromy nebo do jejich blízkosti. Ani severní strana budovy, kde celý den nesvítí slunce, není moc vhodná. Co se týče vláhy, v posledních letech, kdy jsou v Česku extrémní sucha, jsem začal doporučovat a instalovat i kapkovou závlahu.

Jak náročná je údržba? Můžete prozradit nějaká obecná pravidla, jak se o stavby z proutí starat?

U živých staveb je nejdůležitější zalévání. Vrby navíc potřebují dvakrát ročně zastřihnout a prosvětlit. Pokud budete mít u stavby nataženou kapkovou závlahu, je vše naprosto jednoduché, ale pokud musíte zavlažovat ručně, zalévání každý druhý nebo třetí den vás přestane bavit a stavba, pokud není dostatečně zakořeněná, může mít problém. V druhém či třetím roce už zalévání není tak náročné, protože stavba má vytvořený rozsáhlý kořenový systém a vydrží delší čas bez vody. Dokáže si ji transportovat i ze vzdálenosti šesti metrů.

Pokud by si chtěl někdo zkusit sám vytvořit živý doplněk na zahradu, jde použít libovolné vrbové proutí?

Nejde. Za ty roky jsem už viděl mnoho takových pokusů a většina z nich dopadla špatně. Na stavby jsou potřeba košíkářské druhy vrb, ty krásně koření a pěkně narůstají. Jsou to taky keřové druhy vrb, takže vám nevytvoří obří strom. Já vždy doporučuji dva až čtyři roky staré pruty, protože se pěkně ujímají, mají dost vláhy na přečkání sušší zimy a jsou dostatečně dlouhé i na pět metrů široké iglú. Nešvarem je i použití rychle rostoucích japonských topolů. Na topoly potřebujete povolení a stavbu musíte za osm let zrušit, protože tento strom nesmí dorůst pohlavní zralosti, aby se nerozmnožil.

Kde berete materiál na stavby?

Mám k dispozici asi šest hektarů vrbových plantáží. Některé vlastním, některé mám pronajaté. Živá sezona trvá dva a půl měsíce na jaře a dva a půl měsíce na podzim. Zásadně používám dva až čtyři roky staré sazenice, takže obnova plantáží probíhá také v těchto intervalech. Materiálu je potřeba opravdu hodně. A to mluvím jen o proutí na živé stavby. Materiál na suché stavby zatím nakupuji, na ně je potřeba kvalitní jednoleté proutí, které se pěstuje, ošetřuje a sklízí v úplně jiném režimu.

Kdy je vhodná doba na umístění doplňků z proutí na zahradu?

U živých staveb jaro a podzim, někdy i zima. Ale každý rok je naprosto unikátní a při sázení musím respektovat rozmary počasí. Někdy nemrzne a můžu pracovat i v zimě, jindy jsou povodně a nedostanu se na plantáž. Nebo jsou třeba třicetistupňová vedra už v dubnu a nedá se sázet vůbec. Je to každý rok jiné, prostě krása přírody.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin a týdeníku Ekonom a Respekt.