Emoční umělá inteligence na obzoru

Přednášky pokrývaly širokou paletu témat souvisejících s B2B platformou zjednodušující korporacím spolupráci s dodavateli (nákup, prodej, správa smluv, řízení rizik apod.). Často se přitom mluvilo o využití umělé inteligence, do které v poslední době proudí značné investice.

Na úvod konference přednášela Amal Clooneyová, expertka na lidská práva a poradkyně OSN. Mluvila o odpovědnosti organizací za zvýšení rozmanitosti v dodavatelských řetězcích, jejich transparentnosti, udržitelnosti a eliminaci otroctví a dětské práce.

Další z přednášejících, Rana el Kalioubyová, technologická evangelistka a průkopnice na poli emoční umělé inteligence, ve své prezentaci ukazovala, jak se dají emoce využít například ve spojení s řízením výdajů. Další praktické příklady souvisely se zapojením emoční AI v informacích o spotřebitelích, sociálních robotech, automobilech, vzdělání, herním průmyslu či retailu.

Digitalizace zrychluje

Podle ředitelů nákupu (chief procurement officer, CPO) dojde letos k dalšímu zrychlování digitalizace nákupních procesů ve firmách. Cílem změn je snaha posunout obor od administrativy směrem ke strategické obchodní roli, lepšímu organizování dodavatelské sítě a podpoře inovací a růstu. Vyplývá to z výsledků průzkumu prezentovaného na konferenci. Ten provedla Mannheimská univerzita ve spolupráci se SAP Ariba a mimo jiné poukazuje i na nedostatky, které procesy digitalizace brzdí. "Mezi hlavní překážky ve zvyšování výkonnosti procurementu patří rozpočtová omezení, malá dostupnost analytických dat a nedostatek talentů s potřebným know-how, zejména s analytickými znalostmi. Ředitelé nákupu navzdory tomu chápou význam digitalizace a plánují její zavádění," tvrdí Marcell Vollmer, ředitel SAP Ariba, a dodává: "Pro společnosti je důležité, aby hledaly způsoby, jak zavádět nové technologie a inovovat tak, aby posílily roli oddělení nákupu ve zvyšování příjmů, nikoli pouze při úspoře nákladů."

Digitalizaci považuje za důležitou pro zlepšení výkonnosti procurementu 84 procent respondentů průzkumu, přičemž primární cíle projektů digitalizace jsou často jasné: automatizace procesů, zlepšení kvality dat, dosažení úspor nákladů a zlepšení souladu s regulatorními požadavky. Adopce rozvinutých technologií je ovšem stále pouze na střední úrovni, například jen dvě třetiny sledovaných firem (65 procent) využívají cloudová řešení. Adopce pokročilých technologií je pak na úrovni nízké, například méně než 15 procent firem využívá technologie umělé inteligence či strojového učení nebo chatboty a prediktivní analytiku. Jedná se zejména o společnosti z oblasti IT, telekomunikace a médií. Na úplném chvostu je pak veřejná správa, malé pokroky činí také výroba, průmyslové produkty a zdravotnictví. Výroba je lídrem ve využití 3D tisku, automobilový průmysl ve využití digitálních dvojčat a finanční služby ve využití blockchainu.

Externisté jako důsledek změn na trhu

Díky digitalizaci se výrazně mění i způsob práce. Jak ukázal průzkum SAP Fieldglass realizovaný ve spolupráci s Oxford Economics, organizace se při využití specializovaných talentů stále více spoléhají na externí pracovní sílu, která zahrnuje freelancery, nezávislé dodavatele a poskytovatele služeb, jako jsou IT poradenské společnosti a marketingové agentury. Podle tohoto průzkumu je dokonce celých 42 procent výdajů na pracovní sílu vynaloženo na externí pracovníky.

Téměř polovina (48 procent) vedoucích pracovníků tvrdí, že by jejich společnost nebyla schopna normálně podnikat bez externích pracovníků, a 59 procent uvádí, že externisté jim pomáhají konkurovat v digitálním světě. Mnoho vedoucích pracovníků se dále domnívá, že externí pracovní síla je důležitá pro dosažení obchodních cílů, jako jsou zvýšení rychlosti uvádění na trh (61 procent) a zlepšení zákaznické spokojenosti (67 procent). Studie však také zjistila, že mnoho společností neřídí externí pracovníky efektivně.

Výzkum ukazuje, že poskytovatelé služeb jsou zejména cenným zdrojem specializovaných dovedností, které společnosti potřebují k úspěchu v dnešní digitální ekonomice, jako jsou umělá inteligence, strojové učení, blockchain, datová věda, robotika a internet věcí.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin a týdeníku Ekonom.