Editorial

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

elektromobily konečně začínají pronikat do firemních flotil. Kromě mediálně již velmi známé Monety je ve větším měřítku využívá řada dalších firem − například řada elektrárenských společností. Vzhledem k doposud vysoké pořizovací ceně, nízkému dojezdu či nejisté zbytkové hodnotě elektrických aut firmy k jejich využívání zpravidla nevedou ekonomické důvody. Jak se ale ukazuje, i technologické průkopnictví či snaha o snížení vlastní uhlíkové stopy může být dobrým důvodem pro jejich vyzkoušení.

Otestování elektromobility v reálných podmínkách vlastního provozu může být nakonec skutečně k nezaplacení. I když ekonomicky toto rozhodnutí zatím spíše nevychází, je možné, že za pár let taková doba přijde. A kdo začne s elektromobilitou včas, bude mít v tu dobu připravenou nabíjecí infrastrukturu, vyškolené zaměstnance a zkušenosti s ekonomikou provozu.

Bylo by ale bláhové si myslet, že elektrická auta rychle nahradí ta se spalovacím motorem. Dokud nepřijde skutečný technologický průlom v oblasti akumulace elektrické energie, zůstane jejich dojezd na jedno nabití stále příliš nízký a pro delší cestování omezující.

Dieselovým motorům proto zatím vůbec nezvoní hrana, jak by se mohlo po aféře Diesel­gate zdát. Dnes naopak dosahují srovnatelných či ještě nižších emisí škodlivin než motory benzinové, a to při významně nižší spotřebě paliva, a tedy i emisích CO₂. Zejména ve vozech vyšší třídy a pro cestování na delší vzdálenosti tak stále nemají konkurenci.

I proto se dnes ve firmách více rozvíjí sdílení aut a využívání optimálního pohonu pro každou trasu − elektrického a hybridního na krátké a střední vzdálenosti, naftového na ty dlouhé.

Hezké čtení

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin.