Jourová europoslance přesvědčila, po grilování ji schválili jednomyslně

Za pět let svého působení v roli evropské komisařky se Věra Jourová mnohé naučila. Pondělní tříhodinový maraton otázek europoslanců, takzvané grilování, zvládla s klidem, dokonce občas zavtipkovala. A poslanci její výkon odměnili jednomyslným schválením, potvrdil HN zdroj blízký komisařce.

Slyšení je podmínkou, aby budoucí komisaři a komisařky mohli svá portfolia od listopadu skutečně převzít. Europoslanci zkoumají schopnost každého z kandidátů, které vyslaly jednotlivé evropské státy na členství v komisi v sérii slyšení. Každému z uchazečů kladou několik desítek otázek po dobu několika hodin. Úspěšné zvládnutí slyšení je podmínkou, aby budoucí komisaři a komisařky mohli svá portfolia od listopadu skutečně převzít.

Šéfka komise, Němka Ursula von der Leyenová, svěřila Jourové poněkud abstraktní oblast hodnot a transparence. Klíčové pilíře své agendy Jourová představila hned v úvodní řeči. Věnovat se bude následujících pět let ochraně demokracie, svobody médií a právního státu. "Moje portfolio je o duši Evropy a jejích lidech," řekla v úvodu před plným sálem Jourová.

"Myslím, že její agenda je náročná v tom, že bude vyžadovat hodně práce, aby byly vidět její výsledky," hodnotí slyšení analytik think-tanku Europeum Martin Michelot. Dosluhující česká komisařka by se měla nově stát jednou z místopředsedkyň vznikajícího sboru.

Otázka dodržování vlády práva v členských zemích EU patřila k tématům, na které se poslanci během slyšení ptali opakovaně. Dotkl se jí také český europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Jourové se zeptal, jak by se ve své budoucí roli vypořádala s výrokem šéfa vlády, že je možné si objednat trestní stíhání. Narážel tak na skutečné tvrzení premiéra Andreje Babiše z loňského ledna. Předseda vlády ho pronesl v souvislosti s vyšetřováním dotace pro Farmu Čapí hnízdo. Jourová popřela, že by v Česku taková objednávka byla možná.

Otázka na možný střet zájmů českého předsedy vlády, kterou se momentálně zabývají evropští auditoři, během slyšení nezazněla vůbec. "Překvapilo mě to," hodnotí Pospíšil. Za pozitivní to považuje stranická kolegyně Jourové, europoslankyně Dita Charanzová. "Je dobře, že se tu soustřeďujeme na kvalitu kandidáta, na to, jak se orientuje ve své oblasti," řekla HN.

Návrat vedoucích kandidátů

Podle serveru Euractiv bude úlohou Jourové chovat se jako "hodný policista" při vymáhání dodržování vlády práva ve státech jako Polsko nebo Maďarsko. Ty se kvůli tomu poslední roky s EU přou. "Jourová by mohla být účinnějším partnerem pro dialog s Viktorem Orbánem a Mateuszem Morawieckým," hodnotí server její možnosti vzhledem ke konzervativním vládám v Maďarsku a Polsku. Právě ty podle EU stojí za reformami, které vládu práva v daných zemích ohrožují.

Už příští rok na jaře by proto mělo proběhnout první kolo každoročního hodnocení nejen problémových, ale všech členských států. Zaměřit by se mělo kromě nezávislosti soudů také na korupci a svobodu médií. Nový mechanismus Jourová vytvoří společně s budoucím komisařem pro spravedlnost, Belgičanem Didierem Reyndersem.

K otázce možných sankcí za nedodržování hodnot vlády práva se Jourová vyjádřila jen velmi zdrženlivě. Přišly by podle ní v úvahu jen v případě skutečné ztráty kontroly nad tím, kam evropské peníze plynou, nebo kdyby byly zneužívány. "Chceme, aby vlády měly méně snadný život, pokud k tomu dojde," popsala Jourová.

Jourová se zavázala zasazovat o větší bezpečí pro novináře a boj proti dezinformacím. EU podle ní proto v příštích letech vyhradí peníze na zvláštní program pro nezávislou žurnalistiku.

Von der Leyenová Jourovou pověřila také vylepšením systému vedoucích kandidátů, tedy procesu, podle kterého by se do budoucna šéfem Evropské komise měl stát vždy lídr nebo lídryně politické frakce, která ve volbách do europarlamentu získá nejvíce mandátů.

"Aby si svou pozici udržela, bude muset přijít s nějakým významným a konkrétním návrhem v prvních sto dnech v úřadu," říká Michelot.

Hlasitý parlament

Při schvalování komisařů před výbory Evropského parlamentu letos poslanci protestovali proti bezprecedentnímu počtu navržených komisařů. Dva kandidáti se k samotnému slyšení ani nedostali.

Jedním z důvodů přísnosti parlamentu je i snaha poslanců posílit svůj vliv. Děje se tak za situace, kdy se samotná šéfka komise von der Leyenová letos v červenci do funkce dostala díky politické dohodě lídrů jednotlivých členských zemí. Ti vůli parlamentu zcela ignorovali.

Výsledek slyšení parlament oficiálně zveřejní společně s vysvědčením ostatních kandidátů 17. října. Komisi jako celek pak musí ještě schválit všech 751 poslanců v hlasování na plenárním zasedání. Při něm se ale jména jednotlivých komisařů už řešit nebudou. Hlasovat by poslanci měli během schůze naplánované na 23. října.

Od naší zpravodajky z Bruselu.