Bezpečnost dodávek představuje velkou výzvu, jíž se musí zabývat každý stát. V současnosti dováží EU přes 50 procent z celkového objemu energie, kterou spotřebovává. Také proto transformace evropské energetické politiky v novou energetickou unii patří mezi priority Evropské komise.

Hrozí nedostatek elektřiny?

Největší riziko v souvislosti s energetickou bezpečností do budoucna představuje zejména úbytek fosilních výrobních zdrojů. Národní energeticko-klimatický plán konstatuje, že by Česká republika měla začít pracovat na opatřeních k naplnění odpovídajícího bezpečnostního standardu. To koresponduje se Státní energetickou koncepcí, ve které byla již dříve formulována teze o udržení soběstačnosti ve výrobě a přebytkové výkonové bilanci.

"V souvislosti s bezpečným a spolehlivým provozem tuzemské elektroenergetické soustavy musíme být připraveni opravdu na vše, pokud jde o připojování jednotlivých technologií, ať už to jsou solární či větrné parky nebo třeba Dukovany či Temelín. Toto vše stojí nemalé finanční prostředky, protože nelze odhadnout, která technologie bude ta pravá," konstatoval Martin Durčák, předseda představenstva společnosti ČEPS.

50 %

V roce 2007 podíl ruské ropy na českém importu této suroviny dosahoval úrovně 70 procent. Teď už to je jenom mírně nad 50 procenty.

"Náš největší problém je v oblasti výroby elektřiny. Za 10 let půjde většina uhelných elektráren do výslužby a zatím nevíme, čím je nahradit. Jestli se v příštích letech budou stavět nové reaktory, se teprve uvidí. Rozhodně zůstane šestice reaktorů, které by bylo dobré využít. Jádro ale tvoří jen třetinu zdrojů elektřiny, je otázka, odkud se vezme zbylých 70 procent. Uhelné elektrárny dnes tvoří přes polovinu výroby, za 10 let však budou v provozu maximálně tři − Prunéřov, Tušimice III a Ledvice. Pokud by navíc ještě začala výrazně růst spotřeba elektřiny kvůli masivnímu nárůstu elektromobilů, měli bychom opravdu velký problém," uvedl Václav Bartuška v rozhovoru pro Pro-Energy magazín. "Je potřeba řešit i problém případného sociálního rozdělení země na dvě části. Jedna si bude vyrábět elektřinu sama a v době tuhé zimy dobere z centrálních zdrojů maximálně pět procent spotřeby, tu bude stát podporovat. Druhá zůstane závislá na velkých zdrojích elektřiny a tepla. Pokud se počet odběratelů z velkých zdrojů významně sníží, elektřina a teplo pro tyto lidi výrazně podraží, podobně jako tomu bylo při poklesu spotřeby vody. Fixní náklady totiž zůstanou zhruba stejné, jen se rozdělí mezi méně lidí," obává se Bartuška.

S plynem a ropou zatím problémy nejsou

Dodávky plynu a ropy do ČR podle Bartušky nijak ohroženy nejsou. "V oblasti ropy a plynu jsme naštěstí udělali největší kus práce v diverzifikaci dodávek v 90. letech, kdy bylo rozhodnuto o vybudování ropovodu IKL a napojení plynovodů na Německo, Norsko, propojení se severozápadní Evropou. Tam jsme součástí bohaté části Evropy, která je nejlepším trhem pro plyn a ropu," uvedl k tomu Bartuška s tím, že naše země může například odebírat plyn prakticky odkudkoliv − LNG z USA, z Alžírska, z Ruska, z domácí těžby. Plynovod Nord Stream 2 tak představuje jen jednu z mnoha možností dodávek plynu.

"V roce 2017 proudil plyn do České republiky z 99,3 procenta přes Německo. Přes Ukrajinu a Slovensko k nám přišlo jen 0,7 procenta. Plyn se u nás prodává za stejné ceny jako v Rotterdamu. Česká republika je proto v jiné situaci než třeba Polsko, Slovensko či Maďarsko. Z našeho hlediska proto není plynovod Nord Stream 2, který se staví, nijak kontroverzní. Říkáme otevřeně, že je pro nás tranzitní cesta z Německa ekonomicky výhodná, zároveň však chceme zachovat i tranzit přes Ukrajinu, Polsko, Slovensko a přes Baltské moře, přestože ho nepotřebujeme. Je to lepší z hlediska energetické bezpečnosti," řekl Bartuška.

Evropská unie je nyní největším odběratelem amerického LNG. Zatímco dlouhodobé kontrakty dodávek plynu plynovodem jsou podmíněné cenou ropy, nákup LNG se řídí aktuální tržní cenou, což vede k volatilnější situaci na trhu. Zásoby zemního plynu pro letošní zimní sezonu výrazně přesáhly průměrnou výši běžnou pro tuto část roku. Současně do Evropy dále proudí zemní plyn ze Spojených států a v evropských přístavech čeká na pravděpodobný nárůst poptávky během chladnějších měsíců.

Dánsko i přes námitky Spojených států na konci října schválilo stavbu plynovodu Nord Stream 2, který bude přivádět zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Dánský souhlas se týká úseku dlouhého 147 kilometrů, jehož výstavba v nadcházejících týdnech začne. Agentura Reuters píše, že se tak odstranila poslední vážnější překážka projektu, který rozděluje i země Evropské unie. Zahájení provozu plynovodu se kvůli průtahům při získávání potřebných povolení očekává v příštím roce.

Dodávky ropy jsou stabilní

Bartuškova slova o bezpečnosti dodávek ropy potvrzuje i Boris Tomčiak, expert brokerské firmy Finlord. "Dodávky ropovodem Družba jsou spolehlivým zdrojem ropy pro Evropu, i když čas od času se mohou objevit problémy. Problémy se ale občas objeví i v rafineriích a ropovodech v západní Evropě. Pro Rusko je export ropy na západ velmi důležitý. Také pro transportní země, jako jsou Bělorusko, Ukrajina, Polsko či Slovensko, je významný příjem z přepravy ropy a zemního plynu. Proto je v jejich zájmu, aby byly dodávky ropy co nejstabilnější," uvedl Tomčiak pro Pro-Energy magazín. "Nicméně západní Evropa myslí strategicky a rozšiřuje importní kapacity z jiných oblastí. Loni pokrývala ruská ropa 27,3 procenta spotřeby EU. Rok předtím to bylo 30 procent. Závislost na ruské ropě se tedy postupně snižuje. Do budoucnosti se očekává růst dovozu ropy z Afriky, Perského zálivu, Kazachstánu, Ázerbájdžánu a USA," doplnil Tomčiak s tím, že ruská ropa k nám bude proudit ještě minimálně další desítky let. "Nicméně podíl ruské ropy na spotřebě v EU i ČR bude klesat. V roce 2007 podíl ruské ropy na českém importu této suroviny dosahoval úrovně 70 procent. Teď už to je jenom mírně nad 50 procenty. Většina dovozu ruské ropy se realizovala přes ropovod Družba. Podíl ropovodu IKL se tedy postupně zvyšuje a poroste i do budoucna," dodal Tomčiak.

Článek byl publikován v komerční příloze Magazín Energie.