Oracle letos slaví 25 let existence na českém trhu, co se za uplynulé čtvrtstoletí z vašeho pohledu nejvíce změnilo?

Čtvrt století je v oboru IT velmi dlouhá doba. Před pětadvaceti lety byla společnost Oracle úplně jiná firma, fungující v odlišných podmínkách. Mohla bych zmínit velikost naší pobočky, produktové ­priority a v podstatě i celý IT ekosystém. I jména našich hlavních konkurentů byla tehdy úplně jiná, než jsou teď.

Raději bych ale zmínila, co se za tu dobu nezměnilo − již v roce 1994 měly naše produkty největší podíl na trhu s databázemi a platí to i dnes. Je to důkaz strategické prozíravosti vedení naší společnosti a schopnosti rychle se přizpůsobovat novým trendům.

Začínali jste se třemi lidmi, dnes jich máte více než 1700. Co stojí za trvalým růstem Oraclu v ČR?

Musím s obdivem projevit respekt k "první generaci oraclistů v ČR", kteří dokázali vybudovat pro naši společnost pevné místo na trhu v České republice. Jsem hrdá, že mohu na jejich práci navazovat, a doufám, že jim neděláme ostudu.

Renata Dvořáková

Řídí českou pobočku z pozice generální ředitelky. Ve společnosti Oracle působí již od roku 2006, nejdříve se věnovala obchodní činnosti, později vedení obchodního týmu zaměřeného na prodej technologií. Před příchodem do Oracle Czech sbírala zkušenosti ve společnostech Scala Business Solutions nebo Barco.

Renata Dvořáková vystudovala Univerzitu Karlovu v Praze a absolvovala MBA studia na Rochester Institute of Technology. Má dvě děti a k jejím koníčkům patří zejména golf, potápění a umění a architektura 20. století.

Velmi rychle jsme se dokázali etablovat u velkých společností jako dodavatel spolehlivé databázové platformy a později i dalších technologií, schopných zvládnout i velmi náročné úlohy. Samozřejmě nám pomohla i celosvětová strategie firmy, založená na diverzifikaci produktového portfolia, spojená i s celou řadou akvizic. Díky tomu jsme dokázali našim zákazníkům začít nabízet i nové produkty a neustále rozšiřovat naši instalovanou bázi.

Vliv samozřejmě měla i naprosto bezkonkurenční geografická poloha naší země v centru Evropy a vzdělaný, pokročilý a konkurenceschopný IT trh. Díky těmto faktorům byla ČR jako první volba pro expanzi naší společnosti v našem regionu. V ČR tedy najdeme i mezinárodní vývojové centrum, oddělení, které se stará o přípravu nabídek a smluv pro zákazníky z celého světa, či regionální centrum pro prodej cloudových řešení menším zákazníkům.

Jaké vertikály a systémy jsou pro vaši pobočku klíčové? Alias co tvoří core byznys firmy Oracle v Česku?

Produkty společnosti Oracle lze nalézt ve všech velkých a větších firmách v ČR snad ve všech odvětvích včetně organizací veřejné správy. Je to výsledkem našeho dlouhodobého působení na trhu a jsem ráda, že nám naši zákazníci stále věří, že se na Oracle mohou spolehnout.

Jak by se asi dalo čekat, našimi klíčovými artikly jsou všechny produkty spojené s informační architekturou a moderní správou dat. Dávno to již není jen databáze, ale i veškeré další produkty doplňující celý ekosystém − oblast big data, datová integrace, Exadata, reporting a datová vizualizace.

Díky dlouhodobé diverzifikační strategii naší společnosti, lze vystopovat přítomnost našich technologií i v ostatních oblastech a IT doménách, jako jsou aplikace, middleware, cloud a další.

Zmínila jste veřejnou správu, můžete být konkrétnější?

Veřejná a státní správa představuje velmi významný okruh našich zákazníků. Spolehlivost, škálovatelnost, bezpečnost a technická podpora naší databáze jsou hlavními důvody, proč je naše platforma pravidelně vybírána jako součást řešení pro kritické systémy, důležité pro chod státních organizací. Kvůli obchodnímu tajemství nemohu jít do velkých podrobností, ale díky našim produktům se např. dlouhodobě počítají důchody, zdravotní pojištění nebo výsledky voleb.

Firmu Oracle mají ale stejně mimo všechna jmenovaná nabízená řešení mnozí spojenou především s databází…
Jak se v čase proměnila? Co je dnes pro tuto oblast produktů klíčové?

Výčet novinek za posledních 25 let, spojených s naší databází, by vydal na velmi dlouhý seznam. Já bych zmínila ty dvě nejzásadnější. Představení integrované databázové platformy Exadata přibližně před deseti lety. Tehdy naše společnost uvedla na trh hardware (pod obchodní značkou Exadata), optimalizovaný pro běh naší databáze. Náš databázový engine je v tomto systému integrovaný na co nejnižších úrovních systémové architektury. Výsledkem je extrémně rychlý, výkonný a optimalizovaný systém pro konsolidaci rozsáhlých databázových ekosystémů, který přináší okamžité zrychlení odezvy aplikací a reportingu ihned po dodání k zákazníkovi. V ČR již máme přes padesát instalací Exadat.

Druhou zásadní novinkou z nedávné doby bylo představení cloudové verze naší databáze a cloudového licenčního modelu. Nyní může opravdu kdokoli za výhodných podmínek využít naši databázovou platformu, která zůstává nezávislými analytiky hodnocena jako nejlepší na trhu. Cloud nám umožnil zavést do produktů prvky umělé inteligence, která provozování databáze sama optimalizuje a stará se o její bezproblémový chod. Tento revoluční koncept nazýváme "autonomní databáze" a představuje hlavní současný strategický směr naší společnosti. Aby naše technologie mohli vyzkoušet opravdu všichni, je k dispozici poměrně štědrá možnost využít trial verzi. Dáváme každému možnost vyzkoušet si všechny služby našeho cloudu na jeden měsíc až do výše 300 dolarů. Dvě základní služby − autonomní databáze a obecná linuxová infrastruktura − jsou v omezené míře k dispozici zadarmo po neomezenou dobu. Říkáme tomu "always free cloud".

Jak se ke cloudu staví čeští zákazníci? A proč by jej vlastně měli chtít?

Snad největší výhodou cloudových řešení je agilita − pružnost. Pro každý segment ale tato pružnost znamená něco jiného. Menší zákazníci přesouvají do cloudu celé systémy, například ERP, CRM a další. Větší zákazníci vyhledávají specifické a složité služby s vysokou přidanou hodnotou, například sofistikované techniky pro segmentaci zákazníků, které připojují ke svým rozsáhlým, často jen velmi složitě nahraditelným on-premise systémům.

Napříč celým trhem ovšem platí, že cloud je záchranou pro vývojáře snad ve všech oblastech. Schopnost rychle a levně vytvářet a zase mazat nejrůznější IT prostředí a konfigurace je v cloudu bezkonkurenční.

Dříve jste hodně hovořili o privátním cloudu, pak o hybridním a dnes především o veřejném. Co si z toho mají zákazníci vybrat, co je pro koho z nich vhodné a co naopak nevhodné?

Dovolím si s takto položenou otázkou polemizovat. Strategie naší společnosti byla a stále je dát zákazníkovi na výběr ze všech tří variant, případně nabídnout jejich kombinaci. Obzvlášť v segmentu velkých zákazníků a státních organizací varianta 100procentního veřejného cloudu není stále z nejrůznějších důvodů průchozí. Všechny klíčové produkty Oraclu ale fungují stejně ve variantě on-premise, v cloudu i v hybridním modelu. To je naše konkurenční výhoda a vždy je na objektivní analýze situace u konkrétního zákazníka, která varianta je nejvhodnější.

Čemu podle vás patří blízká budoucnost? Jednoúčelovým aplikacím, či robustním kompletním systémům?

Současný trend je, že se od komplexních systémů ustupuje a čím dál více se rozšiřují menší, flexibilní a agilní jednoúčelové aplikace. Jestli je to dlouhodobý trend si ale netroufám odhadnout. Na naši společnost však tento trend příliš velký vliv nemá. Poskytujeme našim zákazníkům spolehlivou a robustní datovou vrstvu (on-premise, hybridní i ve veřejném cloudu). Nad našimi produkty je potom možné vyvíjet jak jednoúčelové aplikace, tak komplexní systémy.

Co nejvíce řeší čeští CIO/CTO, jaké výzvy před nimi aktuálně stojí?

Manažeři na úrovni CIO/CTO mají v současné době poměrně jednoznačně formulované úkoly od vedení svých společností: "dodat výsledky rychle, levně a jedno (technicky) jak". S tím souvisí trend digitální transformace, dostupnost firemních nabídek na více platformách a modernizace kontaktu se zákazníkem. To samozřejmě vede na opakování evergreenu "hledání úspor", ale nově také klade důraz na flexibilitu, pružnost a rychlé zavádění nových obchodních modelů. Končí doba, kdy bylo možné půl roku plánovat projekt a pak jej dalších 18 měsíců implementovat. Končí také doba rigidních metodik a dlouhodobě neměnných standardů.

Článek byl publikován v komerční příloze ICT revue.