O oblasti řízení a správy měst a obcí skýtají v současné době opravdu velký prostor pro digitalizaci a optimalizaci procesů a agend. Pomoci přitom mohou podobné technologie a IT řešení, jaká nasazují soukromé společnosti a další komerční organizace.

Česká města a obce k digitalizaci podle námi oslovených odborníků přistupují dvěma způsoby. Některá ve svých strategických plánech zohledňují výsledky vlastních průzkumů a analýz i příklady tuzemské a zahraniční praxe a digitalizaci pojímají už od počátku koncepčně. Početnější je však stále skupina těch, kde elektronizace probíhá jen dle aktuální potřeby. Zde se pak mnohdy pořizuje konkrétní IT řešení až v případě nové legislativní povinnosti nebo nutnosti plnit nové funkce.

"Naštěstí se výrazně rozrůstá ta kategorie měst a obcí, která dovedou ve svých koncepcích digitalizace hledět do budoucnosti, jsou stále častěji inspirací těm, která měla pojem eGovernment až na druhé či ještě vzdálenější koleji. Setkáváme se tak i s případy, kdy jsou pilotní projekty nově vyvinutých řešení a nástrojů implementovány v městech a obcích, které dříve patřily k těm nejskeptičtějším, co se digitalizace týče," říká Michal Tausch, ředitel odboru podpory obchodu ve společnosti Gordic.

37 %

Takové procento jednotlivců podle údajů ČSÚ z května 2018 využívalo v roce 2017 internet ke komunikaci s úřady, veřejnou správou.

Velmi záleží na velikosti města či obce, ale určujícím faktorem pro vývoj softwarového vybavení jsou především měnící se legislativní požadavky (ať už na samotné ISVS nebo na agendy, které města řeší s IT podporou), vývoj technologií (cloudové služby, webové aplikace) a rostoucí společenská poptávka po větší transparentnosti a efektivitě procesů ve veřejné správě (digitální služby, finanční kontrola).

"Velká města mívají obvykle strategický plán zpracován. Často si takový plán nechá zpracovat každá nová garnitura po volbách, takže nevýhodou je, že životnost takových strategií často nebývá delší než jedno volební období," dodává Václav Koudele, architekt strategických řešení pro veřejný sektor ve společnosti Microsoft.

Správa dokumentů i služby občanům

Mnoho českých měst a obcí stále řeší řadu svých agend v papírové formě. Ale pokud chce město poskytovat digitální služby občanům, mělo by začít nejdříve u sebe. Také proto jsou stále poptávána IT řešení pro digitalizaci základních interních podpůrných procesů, jako je například schvalování dovolených, vystavování a vyúčtování cestovních příkazů pro zaměstnance nebo třeba vystavování a schvalování objednávek či zpracování faktur.

"Řada měst dlouhodobě využívá naše standardní informační systémy k vedení ekonomických a personálních agend či správě dokumentů. Mnohdy se požadavky odvíjí i od legislativních povinností, kterými jsou obce vázány. Samozřejmě že každá obec je trochu jiná a součástí téměř všech našich nástrojů je i široká customizace," vysvětluje Michal Tausch ze společnosti Gordic.

Digitální služby občanům jsou stále častěji poskytovány prostřednictvím různých portálových řešení, jako je například Portál občana, která nesou řadu společných znaků, ale škála digitálních služeb, jež jsou prostřednictvím portálu poskytovány veřejnosti, už se obvykle liší. Portály pro občany běžně umožňují například on-line platbu místních poplatků, řešení životních situací z pohodlí domova pomocí elektronických formulářů, podávání žádostí o dotace a v neposlední řadě nepřetržitou možnost komunikace s úřadem.

"Aktuálně města řeší i různé aplikace pro občany, prostřednictvím kterých lze nahlašovat problémy ve veřejném prostoru. Větší města se zabývají i chytrou dopravou, především jak co nejvíce zpříjemnit život cestujícímu, který hledá spojení veřejnou dopravou. Větší města rovněž začínají budovat své datové platformy pro služby smart city," doplňuje Václav Koudele z Microsoftu.

Strategický význam má nasazování řešení z oblasti internetu věcí (Internet of Things, IoT), která by měla v ideálním případě představovat integrační platformu pro IoT. Jejím úkolem je sjednocování nejrůznějších IoT technologií do jednoho celku, aby mohla obec pohodlně a na jenom místě ovládat všechny senzory, chytré prvky i moderní technologie a zároveň sledovat výstupy. Přidaná hodnota integračních platforem pro IoT je právě v možnosti propojovat unikátní IoT řešení v jeden fungující ekosystém.

Bezpečnost dat na všech úrovních

Digitalizace v chytrých městech je nevyhnutelná a významným způsobem pomáhá obyvatelům ulehčit jejich život − od samotné plynulosti provozu přes parkování až po řízení městské hromadné dopravy. Vedle těchto pozitiv je zde ale také zvýšená míra rizika, a to zejména v případech, kdy již v samotném návrhu systémů nejsou zakomponovány odpovídající prvky bezpečnosti. Proto je nezbytně nutné dbát na dodržování bezpečnostních principů na všech úrovních − od systémů řízení křižovatek až třeba po centrální pulty dohledu spravující data a informace z různých institucí. "Aby nedocházelo ke zneužití těchto systémů, je nutné využít moderní zabezpečovací technologie, včetně umělé inteligence, která dovede identifikovat nestandardní chování v systému. Naše nové řešení Azure Sphere nám může v bezpečnostních agendách měst a obcí výrazně pomoci. Umožňuje totiž zabezpečit moderní systém od koncových bodů, tedy od hardwaru jako takového, až po zpracování informací v cloudu. Vše je šifrované a zabezpečené, díky čemuž se minimalizuje možnost případného útoku na tato řešení," popisuje Václav Koudele z Microsoftu.

Není výjimkou, že se uživatelé domnívají, že pořízením a nasazením bezpečnostních komponent je problém zabezpečení systémů a dat vyřešen. Podceňuje se kvalita procesů a také nutnost permanentního školení a vzdělávání samotných uživatelů. "Důrazu na bezpečnost není nikdy dost. Při vývoji všech našich řešení je proto kladen obrovský tlak na kybernetickou bezpečnost, kterou se komplexně zabývá také jedna z našich platforem. Aby byla zajištěna absolutní bezpečnost, musí být bezpečný hardware a software ovládány proškolenými pracovníky, kteří si veškerá rizika kybernetického světa uvědomují a vědí, jak jim předcházet a čelit," uzavírá Michal Tausch ze společnosti Gordic.

Článek byl publikován v komerční příloze ICT revue.