Když autor tohoto textu na sklonku roku mezi několika svými vědeckými známými dělal malou anketu o nejzajímavější práci roku, nejvíce hlasů mu doporučilo říjnovou publikaci ve slavném časopise Nature o něčem, co se nazývá "prime-editing". O této nové metodě úpravy genetického kódu se pak mnoho psalo, a téměř bez výjimky v superlativech. Aby také ne. Sami autoři hned v úvodu svého vědeckého článku píší, že jejich postup by mohl výhledově "opravit 89 procent známých genetických variant spojovaných s nemocemi".
Technologie
Prime-editing by mohl vyléčit 89 procent lidských nemocí, včetně Parkinsonovy choroby. Má to ale háček
Chcete v Google upřednostnit články Hospodářských novin?
Sledovat
Upřednostnit
Nebo zkuste
předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné?
Přihlaste se
[name_short]
[notes.note_1]
[notes.note_2]
[name]
[notes.note_1]
[email]
Přihlášený uživatel
[number]
Platnost do: [valid.month]/[valid.year]
Možnost kdykoliv zrušit
Upozornění 2 dny před automatickou obnovou předplatného
Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje předplatné i na delší období a tištěné vydání.
Jste přihlášený
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 217 777 888.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 217 777 888.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Související články
Technologie
V celé historii vědy neexistuje molekula, která by dosáhla tak ikonického statusu jako dvojitá šroubovice DNA," říká Martin Kemp z University of...
5. 5. 2019 ▪ 14 min. čtení
Téma: DNA
Následky stresu z dětství nemizí, ukazuje výzkum makaků. Jeho závěry jsou významné pro člověka
Cayo Santiago, známý také jako Opičí ostrov, leží nedaleko od Portorika. Nežijí na něm lidé, ale od roku 1938 ho obývá uměle založená kolonie makaků rhesus importovaných z Indie. Dnes čítá více než 1500 zvířat, která tu zkoumají vědci z celého...
17. 7. 2026 ▪ 2 min. čtení
Jak staré je naše přátelství se psy a proč byli v pravěku „in“? Nové studie – i s českou stopou – přinášejí zajímavé detaily
25. 5. 2026 ▪ 5 min. čtení
Téma: DNA
Následky stresu z dětství nemizí, ukazuje výzkum makaků. Jeho závěry jsou významné pro člověka
Cayo Santiago, známý také jako Opičí ostrov, leží nedaleko od Portorika. Nežijí na něm lidé, ale od roku 1938 ho obývá uměle založená kolonie makaků rhesus importovaných z Indie. Dnes čítá více než 1500 zvířat, která tu zkoumají vědci z celého...
17. 7. 2026 ▪ 2 min. čtení
Jak staré je naše přátelství se psy a proč byli v pravěku „in“? Nové studie – i s českou stopou – přinášejí zajímavé detaily
25. 5. 2026 ▪ 5 min. čtení
Vybíráme z HN
Kuriózní minela na české železnici. Rychlík odbočil na jinou trať, elektrická lokomotiva jela kilometry bez troleje
Česká železnice zažila v neděli večer mimořádně kuriózní situaci a zároveň blamáž. Na jižní Moravě vyjel rychlík s cestujícími na úplně jinou...
25. 8. 2026 ▪ 3 min. čtení
Co by přineslo zkrácení letních prázdnin z pohledu podnikatelského prostředí
Od roku 1925 u nás školní rok začíná 1. září a výuka končí 30. června, což znamená, že naše letní prázdniny každoročně trvají 62 dní. Za 101 let...
27. 8. 2026 ▪ 2 min. čtení
Česko-polské sblížení posledních let vypadá jako hrozba. Pro koho asi?
Stereotypy mohou být někdy dobrá věc. Ruská dezinformační scéna se v minulých dnech pokusila proti sobě poštvat Čechy a Poláky vymyšleným...
27. 8. 2026 ▪ 2 min. čtení






